Beryl a jeho variety
Beryl je chemicky křemičitan berylnato-hlinitý. Krystaluje v šesterečné soustavě. Původ jména je z řeckého beryllos, kterým se označovaly drahokamy modrozelené jako mořská voda. Má tvrdost 7,5 až 8,0 a hustotu 2,63 g/cm3 až 2,90 g/cm3.
Obecný beryl
Obecný beryl, tedy beryl bez drahokamových kvalit, je nerost celkem nenápadný, zato potřebný pro obsah prvku beryllia, velice ceněného v metalurgii a elektrotechnice, zejména při výrobě osvětlovacích těles. Dále pro výrobu beryliových slitin kovů pro letecký průmysl, pro výrobu berylových solí využívaných v lékařství. Oxidu berylnatého obsahuje beryl 14,1 %. Jeho šesterečné dlouze sloupcovité, vzácněji tlustě tabulkovité krystaly dosahují někdy délky až několika metrů. Ve státě Maine (USA) byly nalezeny sloupy o délce 6 m a šířce 1 m. Beryl má nejčastěji žlutozelenou barvu, skelný, někdy trochu mastný lesk, ve větších kusech neprůhledný, má nedokonalou štěpnost podle spodové plochy, lom nerovný a vryp bílý.
Zajímavost
Již od čtrnáctého století se drahokamové odrůdy berylu používají k vybroušení tzv. očních skel. Odtud pochází pozdější označení brýlí.
Na foto: beryl, Madagaskar, velikost cca 8 cm
Výskyt
Beryl se nejčastěji vyskytuje v žulových pegmatitech. Bývá však i v hrubozrnných žulách, ve svorech, na cínovcových ložiskách spolu s topazem, turmalínem, fluoritem, wolframitem atd.
V ČR a SR se vyskytuje beryl většinou v pegmatitech. Známý je z Otova na Poběžovicku, z Písku, Maršíkova na Sobotínsku a z cínovcových žil od Horního Slavkova a z Cínovce.
Variety (odrůdy) berylu
Čím více se beryl blíží drahokamové kvalitě, tím větší mívá počet krystalových ploch. Aby totiž drahokamové odrůdy mohly vůbec vzniknout, musely mít klidné podmínky krystalizace a pravidelný přísun stavebních částic bez znečišťujících složek. Tím také byla dána větší možnost vybudovat složitější roviny na krystalu i jejich odpovídající sledy ve struktuře nerostu, které jsou vždy částicemi méně obsazeny, a proto se budují hůř, než nejjednodušší plochy se základními indexy.
Na foto: smragd - odrůda berylu
Barevné, drahokamové odrůdy berylu jsou zelený smaragd, zelenomodrý až světlemodrý akvamarín, růžový morganit a vorobjevit, zlatožlutý heliodor, zlatý beryl, průhledný - bezbarvý goshenit, červený bixbit a modrý bazzit.
Velmi vzácné drahokamové odrůdy berylu jsou žlutý a žlutozelený zlatý beryl (heliodor) oblíbený hlavně v Severní Americe. Heliodor byl nalézaný u nás v píseckých pegmatitech spolu s růžovým morganitem.
Morganit dostal své jméno na počest amerického milionáře Morganga. Ve větším množství se růžové beryly nacházejí v Kalifornii a na Madagaskaru. Tyto odrůdy jsou zbarveny přítomným oxidem cesným.
Všechny drahokamové odrůdy berylu jsou pro velice něžné odstíny barev a dokonalou průzračnost velmi oblíbené a vyhledávané. Brousí se obyčejně do tvaru takzvaného smaragdového výbrusu, což jsou podlouhlé obdélníkové stupňovce - roháčky. Zlatý beryl, morganit a akvamarín se brousí nejčastěji do briliantového tvaru.
zlatý beryl - heliodor a akvamarín / photograph - Peter Lyckberg
morganit - růžový beryl - přírodní krystal
Bixbit 1,9 x 1,8 cm na ryolitu, Foto: Rob Lavinsky
Zdroj:
Doc. Dr. Boh. Ježek - Drahokamy (1914)
Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský - Drahé kameny kolem nás
Vladimír Bouška - Atlas drahých kamenů (1985)
Karel Tuček - Krása nerostů (1947)