Fluorit, kazivec
Pestrobarevný fluorit čili kazivec je jeden z mála nerostů, v nichž se spojuje dokonalý krystalový tvar s příjemným zbarvením. Je sběratelsky zajímavým minerálem a často se nachází ve velmi atraktivních a různorodých ukázkách.
Naše nabídka fluoritu.
Na foto: fluorit na dolomitu z Číny (Hunan).
Horníci si fluorit v minulosti poeticky pojmenovali jako „rudní květ“. Toto označení si vysloužil díky svým nádherným krystalům, které se vyskytují v odstínech tmavě fialové, zelené nebo žluté a svou jemnou barevností připomínají okvětní lístky rostlin.
Jedním z nejzajímavějších jevů, které fluorit vykazuje, je jeho schopnost měnit barvu v závislosti na směru dopadajícího světla. Některé průhledné krystaly se při běžném osvětlení jeví jako sytě fialové, avšak pokud se na ně podíváme proti světlu, jsou zelené. Tento optický fenomén, známý jako fluorescence, poprvé popsal mineralog Friedrich Mohs již v roce 1824. Fluorit navíc disponuje další pozoruhodnou vlastností – zahřejeme-li jej, začne intenzivně zářit, což se označuje jako fosforescence.
Na fotografii: zelený fluorit z Anglie (cca 15 cm).
Využití fluoritu
Fluorit je minerál složený z fluoridu vápenatého (CaF2) a představuje tak významnou surovinu pro získávání sloučenin fluoru, jelikož obsahuje téměř 50 % tohoto prvku. Jedním z hlavních produktů jeho zpracování je kyselina fluorovodíková, která nachází široké uplatnění v průmyslu, zejména při leptání skla.
Fluor získaný z fluoritu se dále využívá při výrobě teflonu, freonů, zubních past, smaltů, barev, neprůhledných bílých skel či hasicích prostředků. Tento minerál se uplatňuje i ve stavebnictví, kde přispívá ke snížení teploty pálení cementového slínku. Specifickým využitím je lisování práškového fluoritu do forem určených pro odlévání kovového uranu. Významnou roli hraje i v hutnictví, kde zlepšuje tavitelnost rud. Právě tato schopnost usnadnit tavení stojí za jeho názvem, který je odvozen z latinského "fluere", což znamená téci nebo stékat.
Jednostranně leštěný fluorit ČR.
Broušení šperkových fluoritů
Broušení šperkových fluoritů je výzvou, která vyžaduje zkušené ruce a pečlivou přípravu materiálu. Fluorit, známý svou širokou škálou barev a skelně až perleťově lesklými štěpnými plochami, byl v minulosti často využíván k imitaci vzácných drahokamů. Jeho hlavní nevýhodou je však nízká tvrdost a dokonalá štěpnost, což dělá jeho opracování mimořádně obtížným. Aby se předešlo nežádoucímu štípání při broušení, surovina se nejprve zahřívá a impregnuje pryskyřicí, čímž získává vyšší odolnost.
Přesto si broušení fluoritů dovolí jen ti nejzkušenější brusiči, kteří dokážou z křehkého minerálu vykouzlit oslnivé sběratelské skvosty. Díky preciznímu brusu vynikne nejen bohatá barevná škála fluoritu, ale také jeho jedinečná hra světla. Zvlášť ceněné jsou růžové fluority z okolí Sv. Gotthardu ve Švýcarsku, které se nejčastěji brousí do stupňových tvarů nebo jako brilianty.
Na foto: Efektní brusy z USA.
Výskyt fluoritu
Fluorit se v přírodě vyskytuje nejčastěji ve formě hrubě zrnitých agregátů, avšak poměrně běžné jsou také dokonale vyvinuté krystaly, nejčastěji v podobě krychlí. Často se objevují i krystalové spojky krychle a osmistěnu, přičemž převažuje krychlový tvar. Osmistěnné krystaly fluoritu jsou v přírodě vzácné, a proto většina těch, které se objevují na trhu, včetně nabídek mineralogických obchodů, pochází ze štípání masivního fluoritu podle přirozených krystalových ploch. Plochy těchto uměle získaných oktaedrů bývají drsné a matné, zatímco krychlové plochy přírodních krystalů jsou obvykle hladké a lesklé, někdy s jemným rýhováním rovnoběžným s hranami nebo se specifickým parketovitým vzorem. Pro fluorit je typický dvojčetný srůst dvou krychlových krystalů podél osmistěnné plochy. U těchto dvojčat bývají obě krychle obvykle přibližně stejně velké.
Na foto: typické osmistěny fluoritu.
Fluorit se vyskytuje na několika nalezištích i u nás, např. zelený u Litic nad Orlicí, tmavě fialový u Slavkova pod Krušnými horami, žlutý u Tatobit pod Kozákovem, ale nejkrásnější, fialové krystaly pocházejí z rudních ložisek severní Anglie (Cumberland, Durham, Weardale).
Naše nabídka fluoritu.
Největší krychlové krystaly fluoritu nalezené ve světě dosáhly velikosti až jednoho metru. Nalezišť, kde se našly a nacházejí dokonalé krystaly fluoritu 20 až 30 cm velké je ve světě celá řada. U nás se největší zelené krychle až 15 cm velké nacházely v Hradišti u Kadaně a ve Vrchoslavi.
Na fotografii: Fluorit, Vrchoslav (ČR) - velikost největšího krystalu 2cm.
Barevnost fluoritu
Fluorit je minerál známý svou širokou škálou barev, které mohou být nejen rovnoměrné, ale i složitě zonální. Často se setkáváme s krystaly, kde barevné zóny sledují plochy krychle nebo odrážejí růstové pyramidy. V některých případech se v materiálu objevují pleochroické dvůrky, které způsobují další barevnou variabilitu. Masivní, sloupcovité nebo vláknité formy fluoritu zase mohou vykazovat paralelní pásy odlišných odstínů.
Barevnost fluoritu je výsledkem kombinace různých faktorů. Hlavní roli hrají barevná centra a chemické příměsi, mezi něž patří vzácné zeminy, uhlovodíky nebo defekty ve strukturní mřížce minerálu. Významným činitelem je také působení různých druhů záření. Zajímavým aspektem je tepelná nestálost barvy - zahřátím na několik set stupňů může zbarvení zmizet, ale v některých případech se dá opět obnovit ozářením rentgenovým zářením.
Na foto: Zelené a fialové fluority na výstavě v Mnichově.
Dříve byla barva fluoritu připisována především příměsi kovových prvků. Například fialová barva byla spojována s "semivalentním" manganem, který se však v jiných barevných varietách nevyskytoval. Ukázalo se, že růžovočervený fluorit ztrácí na slunečním světle během několika dní barvu a stává se bezbarvým. Purpurové zbarvení je důsledkem působení radioaktivního záření, přičemž různé prvky vzácných zemin mohou rovněž ovlivnit finální odstín minerálu. Ve fialových a modrých varietách byly zjištěny volné atomy fluoru a vápníku, zatímco zelené fluority obsahují nejvyšší množství vzácných zemin. Zelené zbarvení může být vyvoláno ozářením a přítomností europia v oxidačním stavu Eu²⁺ nebo samaria Sm²⁺, které vzniká přeměnou Sm³⁺ vlivem radioaktivního záření.
Tepelná stabilita barevných variet fluoritu se liší - například fialové odstíny po zahřátí přecházejí do ametystové barvy, zatímco purpurové zbarvení patří mezi nejstálejší.
Na foto: fialový fluorit na křišťálu (cca 15 cm) Itálie.
Vlastnosti fluoritu
Fluorit je minerál s nekovovým vzhledem a charakteristickým skelným leskem, který v masivních agregátech může působit i matně. Vyznačuje se bílým vrypem a jeho barva se pohybuje od bezbarvé po pestrou škálu odstínů v závislosti na příměsích. Je průhledný až průsvitný.
Je to křehký minerál s dokonalou štěpností podle krystalografické roviny {111}, což znamená, že se snadno rozpadá na osmistěnné úlomky. Vedlejší štěpnost či dělitelnost podle {110} je méně výrazná, a pokud je fluorit prostoupen vměstky jiných minerálů, jako je křemen nebo baryt, jeho štěpnost může být méně dokonalá. Lom fluoritu je ploše lasturnatý, místy hákovitý či nerovný. Tvrdost tohoto minerálu se pohybuje kolem hodnoty 4 na Mohsově stupnici, avšak tmavší variety bývají o něco tvrdší. Hustota fluoritu činí přibližně 3,180 g/cm³ u čistých, bezbarvých průhledných vzorků, přičemž příměsi vzácných zemin mohou tuto hodnotu zvyšovat.
Vlastnosti a účinky fluoritu
Ve světě esoteriky je fluorit známý svými silnými ochrannými vlastnostmi, které působí především na duševní úrovni. Jaké jsou jeho uváděné účinky a vlastnosti si můžete přečíst v článku: Fluorit - kámen mysli a klidu
Naše nabídka fluoritu: prodej fluoritu
Fotogalerie
Fotografie minerálu fluorit, který tvoří nejčastěji krystaly ve tvaru krychle, vzácněji oktaedry. Má nekovový vzhled, vryp bílý, bezbarvý, lesk skelný až jen mdlý v masivních agregátech, bývá průhledný i průsvitný. Nazván z lat. fluore - téci pro snadnou tavitelnost různých rud ve směsi s tímto minerálem.
Všechny vyfocené vzorky na fotografiích jsou fluority.
Tabulka s lokalitami fluoritu, zobrazených výše.
Podívejte se naši nabídku fluoritu na e-shopu.