Granát
Granáty jsou početnou skupinou křemičitanů s podobnými vlastnostmi a komplikovanými chemickými vzorci. V tomto článku je nebudu uvádět, protože zájemci si chemické vzorce jednotlivých druhů granátů jistě najdou sami, třeba zde. Jméno má granát pro svůj izometrický tvar z latinského granum = zrno, nebo z "granatum malum" - granátové jablko.
Všechny granáty (bez výjimky) krystalují v soustavě krychlové. Nejčastěji vyskytují ve dvou základních krystalových formách - jako dvanáctistěn kosočtverečný nebo čtyřiadvacetistěn deltoidový. Někdy se tyto tvary kombinují a vytvářejí složitější struktury. V horninách granáty často vytvářejí zrnité shluky, které mohou být téměř celistvé, a jejich individuální krystaly nemusí být na první pohled zřetelné. Tato charakteristická podoba granátů je výsledkem jejich specifického růstu v různých geologických podmínkách.
Barva granátů
S granáty je nejčastěji spojovaná barva červená. Je to dáno tím, že náš "český granát", je zbarven sytě až krvavě červeně (barva „holubí krve“). Typické zbarvení českého granátu je způsobeno příměsí oxidu chromitého. Barevná škála celé granátové skupiny je ale mnohem širší. Zastoupeny jsou kameny žlutavé, oranžové, červenohnědé, hnědé až černé. Granáty jsou i zelené (např. uvarovit).
Granát není nikdy modrý.
Rozdělení granátů
Tradičně se uvádí (podle chemického složení) šest následujících hlavních druhů granátů:
- Almandin (železnato-hlinitý) hnědočervený až černý
- Pyrop (hořečnato-hlinitý) krvavě rudý až černý
- Spessartin (manganato-hlinitý) tmavočervený až hnědočervený
- Andradit (vápenato-železitý) různé odstíny červené, žluté, zelené, hnědé a černé
- Grossular (vápenato-hlinitý) světle zelený až jantarově žlutý nebo sytě hnědý
- Uvarovit (vápenato-chromitý) smaragdově zelený
Na foto: zleštěné granáty o velikosti 2 - 3 cm z Ándhra Pradéš (Indie)
Granáty jsou minerály s proměnlivým složením, kde jednotlivé složky mohou vzájemně zastupovat v různých poměrech. Čisté formy jednotlivých druhů, například almandinu, jsou v přírodě spíše výjimkou, protože většinou obsahují příměs dalších složek, jako je pyrop nebo spessartin. Tento proces nahrazování složek přitom nenarušuje stejnorodost minerálu, ale ovlivňuje některé jeho fyzikální vlastnosti, například barevný odstín, index lomu či hustotu. Právě díky těmto změnám se granáty mohou vyskytovat v široké škále barev a vlastností
Almandin
Almandin je nejrozšířenějším minerálem ze skupiny granátů a v přírodě se vyskytuje v hojné míře. Jeho typická barva je fialově červená. Název "almandin" poprvé použil v roce 1546 významný renesanční učenec Georgius Agricola, přičemž se inspiroval lokalitou Alabanda v dnešním Turecku, kde se tento minerál nejen těžil, ale také zpracovával.
Na foto.: almadiny z údolí Zillertal v Rakousku, velikost vzorku cca 45 cm
Geologicky se almandin tvoří v široké škále hornin, zejména v přeměněných horninách, jako jsou svory, ruly, amfibolity, granulity či chloritové a mastkové břidlice. Dále se vyskytuje v některých typech žul a pegmatitů. Procesem zvětrávání a eroze matečných hornin se almandin uvolňuje a dostává se do sedimentárních hornin, jako jsou pískovce a arkózy, případně do nezpevněných náplavů, štěrků a písků.
Na foto: almadiny - Sobotín (Granátová skála) ČR
V České republice lze almandin nalézt například v okolí Čáslavi, kde se objevují krystaly o velikosti až pěstí, zarostlé v biotitické rule mezi obcemi Zbyslav a Starkoč. Další výskyty jsou zaznamenány například v aplitu u Přibyslavic.
Rhodolit
Rhodolit se vyznačuje svou charakteristickou purpurově červenou až růžovofialovou barvou. Tato odrůda vzniká kombinací dvou minerálů – pyropu, jehož podíl tvoří přibližně 70 %, a almandinu s 30% zastoupením. Jeho název pochází z řeckých slov „rhodon“ (růže) a „lithos“ (kámen), ačkoli svým odstínem připomíná spíše květy rhododendronu než klasickou růži.
Na foto: broušené rhodolity z Indie o rozměrech 7 x 5 mm
Historicky byl rhodolit poprvé objeven v 17. století v Severní Karolíně v USA, kde se nacházely jeho první významné vzorky. Postupem času se však hlavní naleziště přesunula do východní Afriky, odkud dnes pochází většina kvalitního brusitelného materiálu. Tato oblast je známá nejen výskytem rhodolitu, ale i dalšími variantami granátů.
Rhodolit je považován za nejušlechtilejší z červených granátů s nejkrásnějším barevným odstínem. Má dosti silný lesk, dokonce intenzivnější než rubín či safír. Brousí se jako drahý kámen a pro svou nádhernou barvu je velice žádaným klenotem.
Pyrop
Pyrop, pojmenovaný podle řeckého slova pyropos - ohnivý, se vyznačuje hlubokou červenou barvou, která se naplno projeví při precizním vybroušení. Tento minerál je nejznámější ze skupiny granátů a v oblasti drahých kamenů patří k nejznámějším.
Díky svému ohnivému lesku a vysoké tvrdosti je pyrop vyhledávaným drahokamem nejen v českém šperkařství, ale i ve světě. Jeho krása a jedinečnost přispěly k tomu, že se stal symbolem české klenotnické tradice a obdivovaným kamenem v mezinárodním měřítku.
Český granát
Český granát je jedním z nejvýznamnějších drahých kamenů spojených s českou historií a šperkařskou tradicí. Tento vzácný minerál, patřící do skupiny pyropů, se vyznačuje sytě červenou barvou, která je neměnná. Na rozdíl od jiných granátů je český pyrop poměrně drobný - za výjimečný se považuje exemplář o průměru 5 milimetrů, zatímco osmimilimetrové kameny jsou opravdovou raritou. Přestože obdobné pyropy se nacházejí i v Jižní Africe (tzv. Kapské rubíny), USA (Arizonské rubíny) či Tanzanii, kde jsou jejich rozměry často větší, český granát zůstává ceněný pro svou jedinečnou kvalitu. Kromě nádherného lesku a hluboké červené barvy se vyznačuje i vysokou odolností vůči teplu a kyselinám.
Na foto.: velký kámen českého granátu zasazený do prstenu a ukázky broušených, surových českých granátů ze sbírkek Vídeňského muzea
Český granát se zpracovává především v Turnově, centru tradičního českého šperkařství. Zdejší brusiči dovedou dokonale vyniknout jeho jiskřivý lesk, a to zejména broušením do tvaru briliantů nebo rout. Některá surová zrna se zpracovávají jen mírným dohlazením, aby co nejvíce zachovala přirozený tvar, což je oblíbená metoda při výrobě korálkových náhrdelníků.
V současné době se do šperků s českými granáty jako středový kámen (větších rozměrů) používají granáty z jiných lokalit, nebo (jak nám přijde vhodnější) jsou nahrazovány broušenými vltavíny. Spojení dvou významných českých drahých kamenů, tvoří jako celek unikátní české šperky.
Největší český granát
Největší známý český granát je jedinečný drahokam, který je součástí slavnostního briliantového řádu Zlatého rouna, uchovávaného v proslulé galerii Das Grüne Gewölbe v Drážďanech. Tento mimořádný granát má hmotnost 47 a 6/8 karátu, tedy přibližně 9,55 gramu, a jeho velikost lze přirovnat k holubímu vejci. Kámen má oboustranně čočkovitý tvar s rozměry 35 x 25 x 18 mm. Je zasazen spolu s dalšími granáty a 318 diamanty.
Na foto: největší český granát v briliantovém řádu Zlatého rouna; Autor fotografie: Jürgen Karpinski, galerie Das Grůne Gewůlbe v Drážďanech
Spessartin
Spessartin se vyznačuje žlutou až červenohnědou barvou. Jeho odstíny mohou být ovlivněny příměsmi manganu a železa, které se podílejí na jeho chemickém složení. Tento granát se nejčastěji vyskytuje v pegmatitech, což jsou hrubozrnné magmatické horniny bohaté na křemen, živce a další minerály. Spessartin se však může objevit i v žulách, kde tvoří drobné krystaly v dutinách nebo jako součást metamorfovaných hornin.
Na foto: granát spessartin z Tongbei, Fujian, Čína, cca 12 cm.
V České republice byl spessartin nalezen například v pegmatitech u Budislavi nedaleko Litomyšle a také v okolí Puklic na Jihlavsku. Spessartin je oblíbeným drahým kamenem a využívá se ve šperkařství, kde jeho syté barvy a vysoký lesk přispívají k jedinečnému vzhledu šperků.
Andradit
Granát andradit je jednou z nejrozšířenějších odrůd ze skupiny granátů. Byl pojmenován na počest brazilského mineraloga a politika Josého Bonifácia de Andrada e Silva (1763–1838). Krystalizuje nejčastěji v podobě rombododekaedrů a hexaoktoedrů, méně často tvoří zrnité nebo kompaktní agregáty. V náplavech se nachází jako jednotlivá zrna nebo ohlazené oblázky.
Na foto.: Andarit z Banátu v Rumunsku o velikosti cca 6cm
Z chemického hlediska je andradit složen převážně z vápníku (Ca), železa (Fe), křemíku (Si) a kyslíku (O), přičemž obsahuje i příměsi titanu (Ti). Tato chemická variabilita ovlivňuje nejen jeho fyzikální vlastnosti, ale také jeho širokou škálu barevných variant. Andradit se nachází v různých geologických prostředích, včetně kontaktových metamorfovaných hornin a ultrabazických pegmatitů. Jeho vysoký index lomu a výrazný lesk jej dělají atraktivním jak pro sběratele, tak pro šperkařský průmysl.
Andarit se vyskytuje v různých barevných variantách, přičemž některé z nich získaly vlastní jména. Démantoid je nejznámější a nejcennější odrůdou andraditu – jeho sytě zelená barva a vysoký lesk jej činí vyhledávaným drahokamem, který se v minulosti používal jako náhrada diamantu. Topazolit se vyznačuje zelenavě žlutým odstínem a pochází především z alpských nalezišť. Další odrůdou je alochroit, který je celistvý a má hnědavé zbarvení, a melanit, černá titanem bohatá varianta.
Démantoid
Démantoid je jednou z nejvzácnějších a nejkrásnějších odrůd granátu patřící do skupiny andraditů. Tento drahokam se vyznačuje sytě zelenou až žlutozelenou barvou, která je způsobena příměsí chromu. Objeven byl v roce 1885 na středním Urale, kde byly nalezeny první krystaly nejprve považované za smaragd. Až podrobnější zkoumání odhalilo, že se jedná o zcela nový typ granátu. Díky mimořádně silnému diamantovému lesku, získal své jméno „démantoid“, odvozené z německého slova „Demant“ označujícího diamant.
Na foto: démantoid z oblasti Pienmont v Itálii, velikost zrn cca 5 mm
Démantoid je mimořádně ceněný, přičemž jeho hodnota roste v důsledku omezených nalezišť. Původní uralské doly jsou dnes téměř vyčerpány. Kvalitní kameny démantoidu jsou tak na trhu velmi vzácné a dosahují vysokých cen. Vedle Uralu byly později objeveny i další lokality, například na Madagaskaru nebo v Itálii, avšak ruské démantoidy jsou považovány za nejkvalitnější.
Kromě svého oslnivého lesku je démantoid známý vysokým indexem lomu a silnou disperzí, což mu umožňuje rozkládat světlo do duhových barev podobně jako diamant. Díky těmto vlastnostem je považován za jeden z nejefektnějších drahokamů.
Topazolit
Topazolit je vzácnou odrůdou andraditu, která se vyznačuje medově až zlatavě žlutou barvou a vysokým leskem. Tento minerál získal své jméno díky podobnosti s topazem, a to jak v barvě, tak v čirosti. Pojmenování odkazuje na brazilského mineraloga Josého Bonifácia de Andrade e Silva, který se zasloužil o jeho klasifikaci.
Ve srovnání s jiným známým andraditem, zeleným démantoidem, je topazolit podstatně vzácnější. Přestože tvoří dobře vyvinuté krystaly, jen málokteré dosahují kvality vhodné pro fasetování a využití ve šperkařství. Topazolit se vyskytuje především v metamorfovaných horninách a kontaktních skarnech, kde vzniká za vysokých teplot a tlaků v přítomnosti bohatých vápenato-železitých roztoků.
Mezi nejvýznamnější naleziště topazolitu patří lokality v Bavorsku v Německu a v Namibii, kde se nacházejí vzorky s mimořádně krásnou barvou a vysokou čirostí. Kromě těchto oblastí byl topazolit nalezen také v některých částech Ruska, Itálie a Spojených států.
Melanit
Melanit, známý také jako "titanový andradit", je odrůda granátu, která vyniká svou temně černou barvou. Tato barva je způsobena významným obsahem titanu, jehož koncentrace může dosahovat až 1,5 %. Název melanit pochází z řeckého slova melas, což znamená černý, a dokonale vystihuje jeho vzhled. Na rozdíl od jiných granátů, které se často objevují v červených či zelených odstínech, melanit zaujme svou sytou, neprůhlednou černí a kovovým leskem.
Melanit se vyskytuje především v titanem bohatých magmatických horninách a skarnech. Mezi významné naleziště patří Mali v západní Africe, mexický stát Chihuahua a Kalifornie v USA. V současnosti se nacházejí spíše menší krystaly, které mají především sbírkovou hodnotu.
Grosulár
Grosulár jehož název pochází z latinského "grossularia", což označuje angrešt. Název odkazuje na typickou zelenou varietu, která byla poprvé nalezena na Sibiři. Grosulár se však nevyskytuje pouze v zelené barvě – může být také bezbarvý, žlutý, hnědý, červený nebo jinak zbarvený v závislosti na příměsích v krystalové mřížce.
Grosulár vzniká především v metamorfovaných horninách, zejména v kontaktně metamorfovaných vápencích a dolomitech. Vyskytuje se na různých lokalitách po celém světě, významná naleziště se nacházejí například v Kanadě, Jihoafrické republice, Rusku, Mexiku nebo v Česku.
Grosulár krystalizuje v kubické soustavě a chemicky se jedná o vápenato-hlinitý silikát. Jeho tvrdost na Mohsově stupnici dosahuje hodnoty kolem 6,5 až 7. Mezi nejznámější odrůdy grosuláru patří světle zelený tsavorit, nebo oranžovohnědý hessonit, známý také jako „skořicový kámen“.
Hesonit
Barva hesonitu se pohybuje od medově žluté přes sytě oranžovou až po tmavě hnědou. Tento atraktivní minerál se těží na několika světových nalezištích, přičemž nejznámější jsou ložiska na Srí Lance. Další významné lokality se nacházejí v Brazílii, Indii, Madagaskaru a Tanzanii. Grosulár je vyhledáván nejen sběrateli minerálů, ale také v klenotnictví, kde se díky své tvrdosti a lesku využívá jako drahý kámen.
Na foto: hessonit z Jeffrey mine, Canada.
Uvarovit
Pěkné, sytě zelené, zbarvení uvarovitu způsobuje obsah chrómu. Vyskytuje se na nalezištích chromitu na Urale, v Turecku i jinde. Je to jeden ze vzácnějších granátů. Pěkně zbarvených a čistých granátů se používá jako ozdobných kamenů.
Na foto: zelený granát - uvarovit (Rusko)
Díky smaragdově zelené barvě je uvarovit v současnosti velmi vyhledávaným drahým kamenem. Nejčastěji se jeho drúzičky zasazují přívěsků.
Význam granátu v esoterice
Granát hraje významnou roli v esoterice a duchovní praxi. V mnoha kulturách je považován za ochranný talisman, odrazující zlé síly. Jeho energie povzbuzuje odvahu, naději a pozitivní myšlení. Granát prý podporuje tvůrčí proces a uvolňuje zablokované emoce. Uvádí se, že nošení granátu posiluje sebevědomí a motivaci k osobnímu rozvoji. Kromě toho má i uzemňující a očišťující účinky. Více o jeho přisuzovaných esoterických účincích v článku: Granát - kámen ohně