Horniny Českomoravské vrchoviny
Českomoravská vrchovina je geologicky pestré území složené z různých hornin. Převládají přeměněné horniny, které vznikly při variském vrásnění přeměnou původně usazených a vyvřelých hornin. Stáří těchto hornin se odhaduje na proterozoikum až paleozoikum. Variské vrásnění ovlivnilo i vznik vyvřelých hornin, například žuly moldanubického plutonu (300–330 milionů let) či durbachitů (370 milionů let). Starší Ranský masív vznikl při kadomském vrásnění (590–540 milionů let).
Po variském vrásnění už Českomoravskou vrchovinu žádné významné vrásnění neovlivnilo. Mladší horniny jsou nezvrásněné, převážně vodorovně uložené sedimenty. Druhohorní sedimenty v oblasti Dlouhé meze jsou cenomanského a turonského stáří (97–87 milionů let). Třetihorní sedimenty jsou převážně sladkovodní, místy i mořské.
Geologický vývoj oblasti skončil dozvuky alpinského vrásnění na konci třetihor a ve čtvrtohorách. Pohyby podél zlomů utvářely říční síť a půdy, ledové doby formovaly skalní útvary. V poslední době krajinu výrazně ovlivnil člověk.
Moldanubikum tvoří převážně přeměněné horniny, hlavně pararuly, často migmatitizované. Dále se vyskytují granulity, amfibolity, mramory, serpentinity a další. Člení se na české, strážecké a moravské moldanubikum. Jeho součástí je moldanubický pluton, největší žulové těleso v Česku, včetně durbachitů jihlavského a třebíčského masívu.
Na území Českomoravské vrchoviny zasahují jednotky kutnohorského, ohebského a svrateckého krystalinika, kde převládají ruly, migmatity, amfibolity, erlány a skarny.
Ve Železných horách zahrnuje středočeská oblast jednotky železnohorského a poličského krystalinika, hlineckou zónu a chrudimské paleozoikum. Převládají nepřeměněné či slabě přeměněné horniny, jako břidlice, droby, slepence, kvarcity a vápence. Vyvřelé horniny zastupují granodiority železnohorského plutonu a bazické až ultrabazické horniny ranského masívu.
V severní části Českomoravské vrchoviny vystupují přeměněné horniny letovického krystalinika, které jsou řazeny do oblasti lugika: běžné jsou zejména ruly, migmatity, svory a amfibolity.
Moravikum zahrnuje svrateckou a dyjskou klenbu, tvořenou granodiority, rulami, svory, fylity, mramory a kvarcity. Druhohorní usazeniny v oblasti Dlouhé meze zahrnují pískovce, jílovce a slínovce. Třetihorní usazeniny, jako štěrky a písky, se vyskytují u Jihlavy, Moravských Budějovic a Jemnice.
Text je zkrácenou verzí z úvodní tabule stále expozice minerálů a hornin v Muzeum Vysočiny v Jihlavě.
