Malachit, skalní zeleň
Malachit je zelený, poměrně měkký a křehký, neprůhledný nerost. Jedná se o uhličitan měďnatý, obsahující 55 až 57 % mědi. Chemický vzorec malachitu je Cu2(CO3) (OH)2. Název minerálu pochází z řeckého slova „malache“ označující sytě zelenou barvu.
- Prodej sbírkového malachitu
- Prodej výrobků z malachitu
Na foto: vyleštěný malachit - řez krápníkem - Kongo; 7,0 cm
- Formy a místa výskytu
- Využití malachitu
- Vlastnosti malachitu
- Esoterické vlastnosti malachitu
- Umělý malachit
- Malachitová ruská mozaika
- Malachitový pokoj
- Velká malachitová váza
- Rozdíly v malachitových mozaikách
- Fotogalerie
Formy a místa výskytu malachitu
Vyskytuje se hlavně v kulovitých a hlízovitých tvarech, složených z vrstev tmavších a světlejších, které se střídají jako u achátů, příležitostně ve formě malých sloupcovitých a jehlicovitých krystalů. Malachit může tvořit krápníky.
Surový malachit - Kongo, cca 6,0 cm
Nacházen je na většině měďnatých ložisek, dříve byl nazýván jako skalní zeleň. Jeho výskyt je vázán na oblasti výskytů sulfidů mědi, např. chalkopyrit, jejichž přeměnou vzniká. Zjednodušeně se dá říci, že malachit v přírodě vzniká všude tam, kde dochází ke zvětrávání mědi a z jistého pohledu tak vzniká i na měděných střechách při jejich zvětrávání. Malachit bývá zejména v hořejších částech těchto rudních ložisek, většinou ve směsi s azuritem, a doprovázen chryzokolem, těženým rovněž k ozdobným účelům.
Malachit s chryzokolem cca 5,0 cm.
Na českých nalezištích je malachit poměrně vzácným nerostem a vyskytuje se jen v malém množství v Podkrkonoší a na Moravě u Borovice nedaleko Tišnova. Ke světoznámým ložiskům malachitu, jejichž bohatství je však dnes již úplně vyčerpáno, patří doly na Urale, zejména v okolí Nižního Tagilu. Nejbohatší ložiska malachitu, který je také vydatnou měděnou rudou, obsahující 57 % mědi, jsou ve střední Africe. Zvláště proslulá jsou vydatná naleziště malachitu v Demokratické republice Kongo a v Rhodesii, odkud pocházejí velké a krásně vyvinuté ledvinité útvary.
Na foto: agregát jehlicovitých krystalů malachitu, velikost výřezu cca 3,0 cm.
Naše nabídka vzorků malachitu.
Využití malachitu
Malachit byl používán jako minerální pigment v zelených barvách od starověku, je velmi citlivý na kyseliny a kolísání v barvě. V 19. století v oblastech s vyšší akumulací byl využíván jako méně významná ruda mědi. Malachit se používá jako šperkový kámen, hlavně do šperků, které nošením příliš netrpí (kde se kámen nedře). Z malachitu se vyrábějí drobné umělecké a velmi hodnotné předměty.
Na foto: Leštěné koule a vajíčka z výběrového malachitu - Kongo, velikost cca 4,5 - 7,0 cm
Vlastnosti malachitu
- Chemický vzorec: Cu2(OH)2CO3
- Barva: zelená až tmavě zelená
- Vzhled krystalu: krápníkovitý, vláknitý, kulovitý, jehličkovitý
- Soustava: jednoklonná
- Tvrdost: 3,5 – 4,0
- Lesk: matný
- Štěpnost: křehký
- Vryp: světle zelený
- Hustota: 3,9 g/cm3
- Rozpustnost: rozkládá se v HCl
Zajímají-li vás esoterické vlastnosti a účinky malachitu, podívejte se na článek: Malachit - kámen změny a kreativity
Na foto: tromlovaný malachit z Dem. rep. Kongo o velikosti 3 - 4 cm.
Umělý malachit
Na trhu se objevují imitace malachitu. Většinu z nich můžeme rozeznat, máme-li alespoň základní informace. Problematiku malachitových imitací jsme rozebrali v samostatném článku Syntetický malachit.
Malachitová ruská mozaika
Malachit je velmi křehký a z jeho bloků je možné vyřezávat pouze malé předměty. Na velká díla podobná těm z mramoru není vhodný. Proto byla v druhé polovině 18. století v Rusku vyvinuta technika malachitové dýhy, nazvaná "ruská mozaika".
Na foto: Medicejská váza o výšce 128 cm a průměru 88 cm, vyrobená v roce 1840 technikou ruské mozaiky. Zdroj fotografie: www.hermitagemuseum.org
Při této vysoce rafinované technice je malachit nařezán na plátky a poté je připevněn k základu z jiného minerálu nebo dokonce i kovu. Vytvořený vzor napodobuje přírodní malachit a vytváří tak dojem, že předmět byl vytesán z jednoho bloku. Ve skutečnosti se však tak velké kusy malachitu přirozeně nevyskytují. Na mozaiku se používají kusy s co nejjemnější kresbou a případná kombinace světlého a tmavého malachitu umožňuje vytvářet úchvatné ornamenty. Časté je vytvoření pokračujícího nebo na kruhových předmětech nekončícího vzoru.
Pozn.: Technika ruské mozaiky se uplatnila nejen při práci s malachitem, ale i s jaspisem, lapisem lazuli, achátem a dalšími drahými kameny.
Malachitový pokoj
Není divu, že krása tohoto umění nadchla aristokracii té doby. V roce 1775 dostal místokrál Nového Španělska (Mexiko) nápad postavit první "malachitový pokoj". Ten je dodnes umístěn na hradě Chapultepec a jeho nepřehlédnutelným prvkem jsou unikátní malachitové dveře.
Na foto: Malachitový pokoj na hradu Chapultepec Mexiko. Dnes sál s vystavenými šperky a luxusními předměty. Zdroj: Národní muzeum historie Mexiko
Na foto: Malachitové dveře na hradu Chapultepec (Mexiko). Autor fotografie: Enrique Vázquez from México (CC BY 2.0)
Další malachitové pokoje následně vznikly po celém světě. Impozantní díla jsou samozřejmě v Rusku, kde po objevu malachitového dolu Nižnij Tagil v roce 1835 bylo dostatečné množství potřebného materiálu. V katedrále sv. Izáka (Saint-Petersburg) tak můžeme obdivovat obrovské, malachitem pokryté sloupy a v Zimním paláci nádherný "Malachitový sál" jehož součástí je i malachitový krb.
Na foto: Chrám sv. Izáka s malachitovými a lapisovými sloupy. K vnitřní výzdobě chrámu bylo (mimo jiné) použito 16 tun nejjemnějších malachitů a přes 11 m2 lapisu lazuli. Zdroj fotografie: saint-petersburg.com
Na foto: Malachitový pokoj, Zimní palác, Rusko. Autor fotografie: Richard Mortel (CC BY 2.0)
Na obr.: Interiér malachitového pokoje v Zimním paláci v roce 1865. Autor: Konstantin Ukhtomsky, ruský malíř a architekt známý svými interiérovými portréty.
Doporučujeme navštívit oficiální stránky Zimního paláce a zadat do vyhledávání malachite. Malachitové předměty ve sbírce Zimního paláce zaujímají jedno z předních míst a čítající více než 200 položek.
V následujícím 19. století si ruská mozaika zachovává velkou oblibu. Ve Francii ji poznávají v roce 1808, když Napoleon I. dostává darem od Alexandra I. velké malachitové předměty vyrobené touto technikou. Umístěny jsou v Císařském salonu (nyní známý jako „Malachitový pokoj“) na zámku Versailles.
Na foto.: Malachitové velké vázy, svícny v Malachitovém pokoji v Trianonu (Versailles). Autor fotografií: Moonik (CC BY-SA 3.0)
Na foto: Malachitový pokoj, Versailles, Autor fotografie: Moonik (CC BY-SA 3.0)
V ČR můžete vidět malachitovou ruskou mozaiku např. na zámku Kynžvart.
Na foto: Kolekce luxusních malachitových váz na zámku Kynžvart, vyrobených ruskou mozaikou. Největší váza je vysoká přes dva metry.
Velká medicejská váza Nikolaje Děmidova
Velkou medicejskou vázu si objednal hrabě Nikolaj Nikitič Děmidov pro svou vilu v San Donato nedaleko Florencie.
Na foto: Medicejská malachitová váza o rozměrech 161,9 x 76,2 cm. Nyní je uložena v Metropolitním muzeu v New Yorku (zdroj foto).
Z dálky se může zdát, že malachitová dýha na váze je ruského mozaikového typu. Bližší zkoumání však odhalí nerovnoměrné použití kamene, které se značně liší od ruské práce. Velké plochy povrchu jsou navíc složeny i z malých kusů malachitu smíchaných s plnivem na způsob moderního teraca. Předpokládá se, že Děmidov nechal surový malachit převézt z jednoho ze svých dolů do Florencie, kde bylo dílo vytvořeno místními umělci.
Rozdíly v malachitových mozaikách
Na foto: Porovnání malachitové mozaiky použité na váze z Florencie a malachitové ruské mozaiky použité na stejném typu vázy.
S technikou mozaiky na způsob moderního teraca se setkáme na většině současných malachitových mozaik.
Na foto: Malachitová luxusní vana vystavená v Mnichově 2019.
Dále je tato technika používána při výrobě dekoračních předmětů, u kterých je vhodné použít skládané bloky malachitu. Nejčastěji jsou to desky stolů a stolků, obklady, šperkové krabičky a další.
Že je pyramida vyrobena metodou mozaiky, nezkušené oko často ani neodhalí. Malachitové kusy se k sobě skládají s velkou pečlivostí tak, aby vytvořily atraktivní vzor a zároveň, aby hranice mezi jednotlivými kusy byla co nejméně zřetelná.
Velikost celé pyramidy na fotografii je cca 5,0 cm.
Na foto: Nahoře malachitova šperkovnice o rozměrech 12 x 8 x 4 cm a hmotnosti 634 g. Níže detail víka.
Fotogalerie - malachit
Fotografie malachitu z naleziště v Kongu - Zair. 
Na foto: Snopkovité krystalu malachitu.
Využití malachitu dle wikipedie: Dříve byl malachit označován jako méně výrazná ruda mědi. Jako drahý kámen se zpracovává odedávna. Už ve starém Egyptě z něj vyřezávali kameje, amulety a jiné ozdobné předměty. Znali ho i staří Řekové a Římané. Drcený se používal jako barvivo v malířství, nebo jako líčidlo. Věřilo se, že má moc chránit děti před kouzly a čáry. V době antiky se používal na léčení očních chorob.
Naše nabídka výrobků z malachitu.