Opál, kámen nejkrásnějších barev

V přírodě se opál vyskytuje v nejrůznějších barevných odrůdách a vzniká za nejrozmanitějších podmínek. Nejčastější vznik opálů je vysrážením z roztoků jako gel. Vzniká též jako usazenina vřídel a horkých pramenů vůbec, dále při rozkladu křemičitanových hornin, ale také tmelením křemitých schránek živočichů a rostlin.

Agregáty opálu jsou celistvé, mají lasturnatý lom, skelný až voskový lesk, někdy jsou matné, jindy však i průsvitné nebo průhledné. Barevná škála opálů je bohatá. Může být čirý, mléčně bílý, žlutavý, zelený, modrý, hnědavý jako vosk nebo pryskyřice, masově červený, šedý až téměř černý. Často je barevně proužkovaný. Barvu opálu ovlivňují přimísené oxidy kovů nebo vtroušeniny. Opál tvoří výplně žilek nebo i celé vrstvy v horninách. Povrch může mít kulovitý, ledvinitý, hroznovitý nebo krápníkovitý.

Chemické složení: vzorec opálu je SiO₂·nH₂O (vodnatý oxid křemičitý). Obsah vody kolísá v analýzách od 1 do 20 %. Při zahřátí do 250 °C zcela ztrácí vodu. Opál je nerost beztvarý. Jméno pochází ze staroindického upala = drahocenný kámen. Jeho tvrdost je 5,5 až 6,5, u zemitých nebo čerstvě vznikajících může klesnout až k stupni jedna, hustota 2,1 g/cm³ až 2,3 g/cm³ a index lomu je n = 1,35 až 1,46. [1]

Druhy opálu:

• opál drahý
• černý opál
• ohnivý opál
• hydrofán
• harlekýn
• boulder opál
• obecný opál
• mléčný opál
• dendritický opál
• dřevitý opál
• další druhy opálů

Drahý opál

Nejznámější a nejcennější odrůdou opálu je opál drahý, kámen nejpestřejších a nejkrásnějších barev. Přírodní drahé opály z Austrálie vznikly procesem zvětrávání a např. Slovenské a Etiopské vulkanickou činností. Všechny drahé opály spojuje schopnost opalizovat. Jedná se optický jev, kdy kámen hraje jasnými, často vícero barvami. Tento jev nazýváme opalizací. Opalizace u drahého kamene je způsobena rozkladem a lomem světla na jemných pravidelně rozptýlených kuličkách, vtroušeninách nebo droboučkých dutinkách vyplněných vodou. Jedná se o velmi výrazný efekt, který nelze dosud zcela úspěšně uměle napodobit.

Opál se počítá mezi nejvzácnější drahé kameny, ačkoliv má mezi nimi bezesporu nejnižší tvrdost (pouze 5 až 6,5 podle Mohse). Cena drahých opálů je velmi různorodá, pohybuje se od několika desítek korun až po desetitisíce korun za karát.

Co všechno rozhoduje o kvalitě, a tedy ceně opálu?

• Barva a brilance - jednoduché pravidlo: čím barevnější a lesklejší opál, tím lepší.
• Tvar opalizujících barev - tvar jednotlivých opalizujících segmentů může být kostičkový, tečkovitý, jiskrovitý a další. Mezi nejcennější patří kostičkovité barevné skvrny nazývané harlekýn. Čím větší barevné skvrny, tím je opál cennější.
• Barva opalizace - opál častěji opalizuje více barvami, ale může opalizovat barvou pouze jedinou. V tomto případě je nejvzácnější opál s nejvýraznějším zastoupením červené barvy, následuje oranžová, zelená a nakonec modrá.
• Tloušťka opalizující vrstvy - se sílou (tloušťkou) opalizující vrstvou roste cena kamene. Někdy opalizující vrstva zabírá celý objem drahého kamene.
• Brus - Kvalita brusu je u opálů, stejně jako u všech drahých kamenů, velmi důležitá. Špičkové brusy kamenu dodají brilanci a zvýrazní barvy. Nešetrnou úpravou může brusič kámen zcela znehodnotit.

Na foto: drahý opál z Mexika, cca 5 cm

Opály tzv. chameleony

Zvláštní vlastnosti opálů byly objeveny v roce 1921 v dubnických opálových dolech, kde tehdejší nájemce, Francouz Bittner - Belange-Nay, zcela náhodou zjistil, že některé opály reagují na inkoust netypickým způsobem. Když inkoust nešťastnou náhodou rozlil po stole, zjistil, že několik opálů nasáklo barvu tak dokonale, že si uchovaly svůj nový vzhled i po zaschnutí, opláchnutí a následném vybroušení.

Tento jev, který vedl k pojmenování „opály chameleony“, souvisí s unikátní pórovitou strukturou některých opálů. Zatímco běžné opály se vyznačují svou typickou hrou barev způsobenou lomem světla na drobných křemičitých sférách, chameleonové opály mají schopnost absorbovat určité barvivo a dočasně změnit svůj odstín. Ačkoliv se původně jednalo o náhodný objev, brzy se začalo experimentovat s různými barvivy a metodami úpravy, které uměle posilovaly barevnou hru těchto kamenů. Dodnes zůstávají opály chameleony zajímavým sběratelským i mineralogickým fenoménem.

Další zajímavosti o drahých opálech naleznete v článku:  Nej... ze světa drahých kamenů

Černý opál

Nejdražším opálem vůbec je černý opál, tmavá odrůda drahého opálu, rovněž s velmi pestrou měnou barev, která byla objevena koncem minulého století ve vrstvách jílů v Austrálii. Zabarvení je způsobeno přítomností uhlíkatých látek v molekulové stavbě. Vždy je doprovázen obecným opálem, tzv. potší (stejného zabarvení jako má základní hmota).

Opál ohnivý

Ohnivý opál sice nevyniká hrou barev, nýbrž nádhernou červení, kterou srovnávají s rozžhaveným uhlím (zbarvení kolísá mezi světle hnědožlutou až sytě hnědočervenou barvou). Přitom je ohnivý opál značně průhledný a nabývá broušením pěkného lesku. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál. Nejkrásnější ohnivé opály jsou ze Zimapanu v Mexiku.

Na foto: Ohnivé opály (20g) z lokality Zimapan, Mexiko; níže podsvícené opály ze stejné lokality

Hydrofán

Hydrofán je jedním z nejzajímavějších druhů drahého opálu, který vykazuje jedinečné fyzikální vlastnosti související s obsahem vody. Tento minerál má schopnost absorbovat a uvolňovat vodu, což zásadně ovlivňuje jeho vzhled a optické vlastnosti. Když hydrofán vyschne, stává se neprůhledným nebo matným a může ztratit svou typickou hru barev. Při ponoření do vody naopak znovu získává průhlednost a jeho opalizace se může výrazně zvýraznit, ačkoli efekt je často dočasný a po vyschnutí kámen opět zeslábne či zmatní.

Vznik hydrofánového opálu je vázán na vulkanickou činnost a jeho významná naleziště se nacházejí například na Slovensku a v Etiopii. Struktura opálu umožňuje jeho pórovitým částicím přijímat vodu, což mění nejen jeho průhlednost, ale i celkové optické vlastnosti. Díky této schopnosti se hydrofán liší od ostatních druhů opálů, u nichž je hra barev stálá a není závislá na obsahu vody.

Z hlediska šperkařství je hydrofán problematický, protože jeho vzhled není stabilní a může se měnit v závislosti na podmínkách prostředí. Tato vlastnost může být matoucí pro obchodníky i sběratele, protože drahokam může při nákupu vypadat jinak než po určité době nošení nebo skladování.

Harlekýn

Harlekýny jsou jedny nejpestřejších opálů vůbec. Pocházejí z Mexika a vynikají mimořádně intenzívní barvoměnou.

Boulder opál

Boulder opál je druh drahého opálu pocházející z Queenslandu v Austrálii. Tento druh se nachází v konkrecích železitého pískovce (hnědá hornina tzv. Ironstone). Boulder opál vyniká neuvěřitelně sytými až divokými barvami, vzrušující hrou barev a nedostižnou plejádou barevných vzorů.

Obecný opál

Obecný opál je rozmanitou a běžnou odrůdou opálu, která postrádá charakteristickou hru barev typickou pro drahý opál. Vyznačuje se celistvou strukturou a může být průhledný i průsvitný, přičemž se vyskytuje v široké škále barevných odstínů. Často bývá mléčně bílý, šedý, hnědý, nazelenalý či načervenalý. Zajímavou variantou je dendritický opál, v němž černé větvičkovité inkluze oxidů manganu a železa vytvářejí obrazce připomínající rostliny.

Opál obecný vzniká v přírodě několika způsoby. Nejčastěji se tvoří při usazování křemičitého gelu z horkých roztoků, například ve vřídelních sedimentech. Může se však také vytvářet rozkladem křemičitanů v horninách, zejména v hadcích, andezitech a čedičích.

Hojná naleziště obecného opálu se nacházejí na území Slovenska, zejména ve střední a jižní části země, a také v České republice. Významné lokality jsou v jižních Čechách, především v okolí Křemže, a na západní Moravě, kde se objevuje v hadcových horninách.

Obecné opály z ČR v muzeu v Jihlavě:

Na foto.:  6. opál - Třebíč, Borovina; 7. opál - Nová Ves; 8. opál - Řípov; 9. opál, chalcedon; 10. opál - Nová Ves

Opál mléčný

Mléčný opál vyniká bílou nebo šedou barvou, na ostrých hranách i slabě prosvítá. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)

Dendritický opál

Je-li mléčný opál protkán sítí jemných černých dendritů vodnatých oxidů manganu, pak mluvíme o dendritickém opálu (mechový opál, keříčkový opál). Vypadá to, jako by v bílé hmotě byly rozhozeny mechovité keříčky. Dendritické opály se hodí ke zpracování na ozdobné kameny. Pěkné hlízovité kusy se u nás vyskytují v hadcích u Křemže, zejména známé je okolí Bohouškovic, na Moravě pak Němčice a okolí Třebíče.

Dřevitý opál

Dřevitý opál vznikl proniknutím opálové hmoty dřevem při zachování dřevité struktury (zkamenělé dřevo prosycené opálem). Dřevité opály pocházejí od Lubietové, Povrazníku a z jiných míst na Slovensku.

Další odrůdy opálu

• hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo;
• opál masový - červeně zbarvený s jemně rozptýleným oxidem železitým;
• modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity;
• růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru;
• prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem);
• voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý;
• tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel;
• kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody;
• menilit – je vrstevnatý sedimentární opál;
• gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů

Další označení a výrazy spjaté s opály

• Chips opal - velmi malé opály, které se tmelí pryskyřicí a potom brousí.
• Mosaic opal - složení a stmelení malých kousků opálů na tmavou podložku.
• Multicolor opal - opál, který má nejméně tři různé barvy.
• Multi-fire opal - něco podobného jako předchozí muticolor - záblesky více barev, z nichž žádná nepřevládá.
• Night stone - opál, který má zřetelné barvy i za slabého světla.
• Synthetic opal - opál vyrobený v laboratoři - syntetický opál. Hlavní výrobce jsou Pierre Gilson (Gilson opal), Inamori (Inamori opal) a řada čínských a ruských výrobců.
• Doublet - opál vyrobený ze dvou dílů, tenká opálová vrstvička se podlepí tmavou podložkou obvykle černý potch opál.
• Triplet - opál vyrobený ze třech dílů, tenká opálová vrstvička se podlepí tmavou podložkou obvykle černý potch opál, a svrchu se přilepí průhledný křišťál nebo sklo.

Na foto: triplety o rozměrech 10 x 8 mm z australských opálů.

Těžba opálů

Dubnické opálové doly, nacházející se poblíž Prešova na východním Slovensku, patří mezi nejvýznamnější historická naleziště drahého opálu na světě. Těžba zde byla zahájena v roce 1875 a po dlouhá desetiletí bylo toto místo jediným známým ložiskem drahého opálu, než byla objevena další naleziště v Mexiku a Austrálii. Opál se v Dubníku vyskytuje v puklinách andezitových hornin, kde vznikal za specifických geologických podmínek.

K nejznámějším historickým opálům, které pravděpodobně pocházely z Dubníka, patřil slavný „Trojský oheň“ – drahokam z francouzského korunního pokladu, který kdysi vlastnila císařovna Josefína. Tento opál se však bohužel ztratil a jeho osud zůstává neznámý. Nejkrásnější dochovaný exemplář drahého opálu z Dubníku byl nalezen v roce 1775 v korytě místního potoka. Tento jedinečný kámen o hmotnosti přibližně 600 gramů má tvar plochého klínu s rozměry 12,5 × 5,7 × 1,1 cm a je dnes uchováván ve sbírkách Přírodovědeckého muzea ve Vídni.

I když těžba v dubnických dolech již dávno ustala, lze na starých haldách dodnes najít menší úlomky pravého drahého opálu, které připomínají slavnou historii tohoto ložiska.

Opály z Austrálie

Australské opály vznikly, na rozdíl od ostatních ve světě, procesem zvětrávání. První nálezy australských opálů spadají na konec 19. století, těžba ale začala až ve století dvacátém. Na území Austrálie se nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. Produkce z Austrálie výrazně ovlivnila světový trh s opály a tento vliv přetrvává až do současnosti. Australské opály mají mimořádné postavení a staly se jakýmsi mezinárodně uznávaným symbolem kvality a oceňovaní.