Opál, kámen nejkrásnějších barev

V přírodě se opál vyskytuje v nejrůznějších barevných odrůdách a vzniká za nejrozmanitějších podmínek. Nejčastější vznik opálů je vysrážením z roztoků jako gel. Vzniká též jako usazenina vřídel a horkých pramenů vůbec, dále při rozkladu křemičitanových hornin, ale také tmelením křemitých schránek živočichů a rostlin.

Agregáty opálu jsou celistvé, mají lasturnatý lom, skelný až voskový lesk, někdy jsou matné, jindy však i průsvitné nebo průhledné. Barevná škála opálů je bohatá. Může být čirý, mléčně bílý, žlutavý, zelený, modrý, hnědavý jako vosk nebo pryskyřice, masově červený, šedý až téměř černý. Často je barevně proužkovaný. Barvu opálu ovlivňují přimísené oxidy kovů nebo vtroušeniny. Opál tvoří výplně žilek nebo i celé vrstvy v horninách. Povrch může mít kulovitý, ledvinitý, hroznovitý nebo krápníkovitý.

Chemické složení: vzorec opálu je SiO₂·nH₂O (vodnatý oxid křemičitý). Obsah vody kolísá v analýzách od 1 do 20 %. Při zahřátí do 250 °C zcela ztrácí vodu. Opál je nerost beztvarý. Jméno pochází ze staroindického upala = drahocenný kámen. Jeho tvrdost je 5,5 až 6,5, u zemitých nebo čerstvě vznikajících může klesnout až k stupni jedna, hustota 2,1 g/cm³ až 2,3 g/cm³ a index lomu je n = 1,35 až 1,46. [1]

Druhy opálu:

• opál drahý
• černý opál
• ohnivý opál
• hydrofán
• harlekýn
• boulder opál
• obecný opál
• mléčný opál
• dendritický opál
• dřevitý opál
• další druhy opálů

Drahý opál

Nejznámější a nejcennější odrůdou opálu je opál drahý, kámen nejpestřejších a nejkrásnějších barev. Přírodní drahé opály z Austrálie vznikly procesem zvětrávání a např. Slovenské a Etiopské vulkanickou činností. Všechny drahé opály spojuje schopnost opalizovat. Jedná se optický jev, kdy kámen hraje jasnými, často vícero barvami. Tento jev nazýváme opalizací. Opalizace u drahého kamene je způsobena rozkladem a lomem světla na jemných pravidelně rozptýlených kuličkách, vtroušeninách nebo droboučkých dutinkách vyplněných vodou. Jedná se o velmi výrazný efekt, který nelze dosud zcela úspěšně uměle napodobit.

Opál se počítá mezi nejvzácnější drahé kameny, ačkoliv má mezi nimi bezesporu nejnižší tvrdost (pouze 5 až 6,5 podle Mohse). Cena drahých opálů je velmi různorodá, pohybuje se od několika desítek korun až po desetitisíce korun za karát.

Co všechno rozhoduje o kvalitě, a tedy ceně opálu?

• Barva a brilance - jednoduché pravidlo: čím barevnější a lesklejší opál, tím lepší.
• Tvar opalizujících barev - tvar jednotlivých opalizujících segmentů může být kostičkový, tečkovitý, jiskrovitý a další. Mezi nejcennější patří kostičkovité barevné skvrny nazývané harlekýn. Čím větší barevné skvrny, tím je opál cennější.
• Barva opalizace - opál častěji opalizuje více barvami, ale může opalizovat barvou pouze jedinou. V tomto případě je nejvzácnější opál s nejvýraznějším zastoupením červené barvy, následuje oranžová, zelená a nakonec modrá.
• Tloušťka opalizující vrstvy - se sílou (tloušťkou) opalizující vrstvou roste cena kamene. Někdy opalizující vrstva zabírá celý objem drahého kamene.
• Brus - Kvalita brusu je u opálů, stejně jako u všech drahých kamenů, velmi důležitá. Špičkové brusy kamenu dodají brilanci a zvýrazní barvy. Nešetrnou úpravou může brusič kámen zcela znehodnotit.

Na foto: drahý opál z Mexika, cca 5 cm

Opály tzv. chameleony

V roce 1921 byl nájemcem dubnických opálových dolů Francouz Bittner - Belange-Nay. Zcela náhodně jednou polil několik opálů, ležících na stole inkoustem. Ten obarvil některé kusy tak dokonale, že pak hrály nevídanými barvami i po zaschnutí, opláchnutí a vybroušení. Takto uměle obarvené opály dostaly jméno chameleony. [1]

Další zajímavosti o drahých opálech naleznete v článku:  Nej... ze světa drahých kamenů

Černý opál

Nejdražším opálem vůbec je černý opál, tmavá odrůda drahého opálu, rovněž s velmi pestrou měnou barev, která byla objevena koncem minulého století ve vrstvách jílů v Austrálii. Zabarvení je způsobeno přítomností uhlíkatých látek v molekulové stavbě. Vždy je doprovázen obecným opálem, tzv. potší (stejného zabarvení jako má základní hmota).

Opál ohnivý

Ohnivý opál sice nevyniká hrou barev, nýbrž nádhernou červení, kterou srovnávají s rozžhaveným uhlím (zbarvení kolísá mezi světle hnědožlutou až sytě hnědočervenou barvou). Přitom je ohnivý opál značně průhledný a nabývá broušením pěkného lesku. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál. Nejkrásnější ohnivé opály jsou ze Zimapanu v Mexiku.

Na foto: Ohnivé opály (20g) z lokality Zimapan, Mexiko; níže podsvícené opály ze stejné lokality

Hydrofán

Mineralogicky nejzajímavějším opálem je hydrofán, drahý opál, který na vzduchu ztrácí vodu, a tím i měnu barev. Ponořením do vody se barvoměna znovu dostavuje, ačkoli většinou jen na krátkou dobu. Je pochopitelné, že jeho oceňování z hlediska klenotnického je velmi problematické a že takový kámen může pak způsobit mnoho zmatků. [1] Hydrofány vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie). Díky možnosti absorbovat vodu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného opálu na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorpce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.

Harlekýn

Harlekýny jsou jedny nejpestřejších opálů vůbec. Pocházejí z Mexika a vynikají mimořádně intenzívní barvoměnou.

Boulder opál

Boulder opál je druh drahého opálu pocházející z Queenslandu v Austrálii. Tento druh se nachází v konkrecích železitého pískovce (hnědá hornina tzv. Ironstone). Boulder opál vyniká neuvěřitelně sytými až divokými barvami, vzrušující hrou barev a nedostižnou plejádou barevných vzorů.

Obecný opál

Ostatní odrůdy opálu, postrádající jakoukoli změnu barev, označujeme jako opály obecné. Jsou celistvé, průhledné i průsvitné a mají různé barvy. Jsou-li protkány černými větvičkami oxidů manganu a železa, připomínajícími rostliny, hovoříme o opálu dendritickém. Opál vzniká buď usazením z horkých roztoků, například z vřídel, nebo rozkladem křemičitanů v horninách, hlavně v hadcích. Podobně vzniká i v andezitech a čedičích. Různé druhy obecného opálu se hojně vyskytují na středním a jižním Slovensku, v jižních Čechách a na Třebíčsku.[3]

Obecný opál je neprůhledný, zakalený a často v barvách tmavších odstínů. Objevuje se v hadcích, u nás v okolí Křemže v jižních Čechách nebo na západní Moravě. [1]

Opál mléčný

Mléčný opál vyniká bílou nebo šedou barvou, na ostrých hranách i slabě prosvítá. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)

Dendritický opál

Je-li mléčný opál protkán sítí jemných černých dendritů vodnatých oxidů manganu, pak mluvíme o dendritickém opálu (mechový opál, keříčkový opál). Vypadá to, jako by v bílé hmotě byly rozhozeny mechovité keříčky. Dendritické opály se hodí ke zpracování na ozdobné kameny. Pěkné hlízovité kusy se u nás vyskytují v hadcích u Křemže, zejména známé je okolí Bohouškovic, na Moravě pak Němčice a okolí Třebíče.

Dřevitý opál

Dřevitý opál vznikl proniknutím opálové hmoty dřevem při zachování dřevité struktury (zkamenělé dřevo prosycené opálem). Dřevité opály pocházejí od Lubietové, Povrazníku a z jiných míst na Slovensku.

Další odrůdy opálu

• hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo;
• opál masový - červeně zbarvený s jemně rozptýleným oxidem železitým;
• modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity;
• růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru;
• prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem);
• voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý;
• tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel;
• kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody;
• menilit – je vrstevnatý sedimentární opál;
• gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů

Další označení a výrazy spjaté s opály

• Chips opal - velmi malé opály, které se tmelí pryskyřicí a potom brousí.
• Mosaic opal - složení a stmelení malých kousků opálů na tmavou podložku.
• Multicolor opal - opál, který má nejméně tři různé barvy.
• Multi-fire opal - něco podobného jako předchozí muticolor - záblesky více barev, z nichž žádná nepřevládá.
• Night stone - opál, který má zřetelné barvy i za slabého světla.
• Synthetic opal - opál vyrobený v laboratoři - syntetický opál. Hlavní výrobce jsou Pierre Gilson (Gilson opal), Inamori (Inamori opal) a řada čínských a ruských výrobců.
• Doublet - opál vyrobený ze dvou dílů, tenká opálová vrstvička se podlepí tmavou podložkou obvykle černý potch opál.
• Triplet - opál vyrobený ze třech dílů, tenká opálová vrstvička se podlepí tmavou podložkou obvykle černý potch opál, a svrchu se přilepí průhledný křišťál nebo sklo.

Na foto: triplety o rozměrech 10 x 8 mm z australských opálů.

Těžba opálů

Opálové doly v Dubníku u Prešova na východním Slovensku

Těžba v Dubníku začala v roce 1875. Nejslavnějším historickým opálem byl tzv. Trojský oheň z francouzského korunního pokladu, který patřil císařovně Josefíně. Pocházel zřejmě z našeho Dubníka, avšak byl ztracen.

Nejkrásnější zachovaný kus drahého opálu z Dubníku byl nalezen roku 1775 v korytě potoka u Dubníku. Opál je dnes uložen ve sbírkách Přírodovědeckého muzea ve Vídni. Váží asi 600 gramů a má podobu plochého klínu o rozměrech 12,5 x 5,7 x 1,1 cm. [2]

Slovenské opálové doly byly až do objevu nalezišť v Mexiku a Austrálii jedinými na světě. Opál se v Dubníku vyskytuje na puklinách andezitu. Dnes se tam již opál ale netěží. Na haldách však lze dosud najít menší kousky pravého drahého opálu.

Opály z Austrálie

Australské opály vznikly, na rozdíl od ostatních ve světě, procesem zvětrávání. První nálezy australských opálů spadají na konec 19. století, těžba ale začala až ve století dvacátém. Na území Austrálie se nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. Produkce z Austrálie výrazně ovlivnila světový trh s opály a tento vliv přetrvává až do současnosti. Australské opály mají mimořádné postavení a staly se jakýmsi mezinárodně uznávaným symbolem kvality a oceňovaní.

Kvalitní obrázky snad všech uvedených opálů naleznete ZDE.

Obecné opály z ČR v muzeu v Jihlavě:

Na foto.: 

6. opál - Třebíč, Borovina
7. opál - Nová Ves
8. opál - Řípov
9. opál, chalcedon
10. opál - Nová Ves

Zdroj:

• [1] Kniha: Drahé kameny kolem nás - Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský
• [2] Kniha z edice oko: Naše nerostné bohatství - Kouřimský, Pros
• Opál na wikipedii  
• Fotogalerie opálů na mindat.org