Sádrovec, pouštní růže i selenit

Sádrovec je vodnatý síran vápenatý s chemickým vzorcem CaSO₄•2H₂O a je jeden z nejdůležitějších nerostů ze skupiny síranů. Jedná se o velice měkký minerál (tvrdost 1,5–2) sedimentárního původu, který lze snadno štípat, a to do až velmi jemných štěpinek.

Naše nabídka selenitu a pouštních růží.

Na foto sádrovec - Kobeřice ČR

Sádrovec je dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové a mírně rozpustný v horké vodě. Nejčastěji se vyskytuje v bílých nebo bezbarvých krystalech, ale obsahuje-li uzavřeniny, zbarví se do žluté, oranžové, hnědé a šedé barvy (obsah částic jílu).

• Odrůdy (variety) sádrovce
• Vlaštovčí krystaly
• Obří jeskyně s krystaly
• Vznik sádrovce
• Využití, výskyt a těžba sádrovce

Na foto: sádrovec, lokalita: Rudna, Lubin (Polsko), cca 40 cm; sbírka Přírodovědného muzea ve Vídni 

Odrůdy sádrovce:

• SELENIT - průsvitná, vláknitá forma sádrovce (měsíční, perleťový odlesk)
• MARIÁNSKÉ SKLO - dokonale čirý sádrovec
• ALABASTR (úběl) - jemnozrnný, čistě bílý sádrovec
• POUŠTNÍ RŮŽE - růžicovité agregáty (srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů) vznikají v pouštích vysrážením kapilární vody. Pouštní růže obsahují až přes polovinu jemných zrn písku.

Na foto: pouštní růže 

Vlaštovčí krystaly

Vlaštovčí krystaly jsou označení pro dvojčatné krystaly sádrovce, které mají tvar připomínající křídla vlaštovky. Tento typ dvojčatného srůstu vzniká během krystalizace sádrovce. Jedná se tedy o specifický způsob srůstu dvou krystalů pod určitým úhlem. Tento jev se často vyskytuje v sedimentárních prostředích, například v evaporitických ložiscích, kde se sádrovec tvoří při odpařování vody bohaté na sírany. 

Na foto: velký srůst krystalů sádrovce tzv. vlaštovčí krystaly, Sicílie, cca 20 cm

Obří jeskyně s krystaly sádrovce

Obří jeskyně s krystaly sádrovce, známá jako Cueva de los Cristales, patří k nejpozoruhodnějším geologickým objevům moderní doby. Nachází se v mexickém státě Chihuahua poblíž města Naica a byla objevena v roce 2000 při důlních pracích. Jeskyně ukrývá jedny z největších přírodních krystalů na světě - průsvitné sloupce sádrovce, z nichž některé dosahují délky až 10 metrů a váží několik tun.

Vznik krystalů je spojen s aktivní vulkanickou činností v oblasti. Podzemní voda obsahovala vysoké množství síranu vápenatého, který se díky stabilní teplotě kolem 58 °C a velmi pomalému procesu krystalizace postupně usazoval a formoval obrovské krystaly. V těchto extrémních podmínkách mohly nerušeně růst po desítky tisíc let, což vedlo k jejich mimořádné velikosti a čistotě.

Jeskyně je v současnosti nepřístupná veřejnosti, protože po ukončení těžby v dole Naica se do ní znovu vrátila podzemní voda.

Vznik sádrovce

Sádrovec je sedimentárního původu, který vzniká vysrážením z přesycených solných roztoků v specifických geologických podmínkách. Jeho formování probíhalo již od prvohor až do třetihor, kdy se části moří postupně oddělovaly a vytvářely laguny. Tyto laguny se vlivem slunečního záření a aridního klimatu postupně odpařovaly, čímž docházelo ke zvyšování koncentrace rozpuštěných minerálních látek. Jakmile roztok dosáhl bodu nasycení, začaly z něj krystalizovat jednotlivé soli, včetně kamenné soli, draselných solí, anhydritu a právě sádrovce.

Na foto: Sádrovcová růže z hnědouhelného dolu Amsdorf, Německo. Rozměry: 4,8 cm; Hmotnost: 56 g.

Dlouhodobé geologické procesy a další sedimentace vedly k akumulaci sádrovce ve velkých množstvích, což dalo vznik rozsáhlým ložiskům, která dnes můžeme nalézt po celém světě. Některá z těchto ložisek dosahují takové mohutnosti, že formují celá pohoří. Díky své bělavé, často průsvitné podobě jsou tyto útvary poeticky nazývány "alabastrové hory". Sádrovec se často vyskytuje ve formě krystalických agregátů nebo jemně vláknitých mas, přičemž jeho čisté, jemnozrnné variety jsou ceněny pro výrobu sádry a dekorativního kamene, známého jako alabastr.

Sádrovec také vzniká na ložiscích anhydritu a to tak, že při zvětrávání přijme vodu. Dnes je těžba přírodního sádrovce částečně nahrazena sádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt při odsiřování elektráren.

Naše nabídka selenitu a pouštních růží.

Na foto: pouštní růže z Mexika, velikost 5 - 6 cm

Využití sádrovce

Sádrovec nachází široké uplatnění díky své schopnosti přeměny na pálenou sádru při zahřátí na přibližně 400 °C. Pálená sádra, známá svou rychlou tvrdnutím po smísení s vodou, je ceněná ve stavebnictví, kde se používá k výrobě sádrokartonových desek, omítek a stavebních pojiv. Tento minerál je rovněž klíčovou složkou při výrobě portlandského cementu, kde reguluje rychlost tuhnutí cementové směsi.

Ve farmacii nachází využití při výrobě některých léků a obvazových materiálů, protože jeho jemná struktura umožňuje tvorbu lékových forem. V papírenském průmyslu se přidává do papírové hmoty ke zlepšení kvality povrchu a tisku. Sádrovec má také význam v uměleckém a dekorativním průmyslu – jeho odrůda alabastr je ceněna pro svou jemnou texturu a snadnou opracovatelnost, díky čemuž se z ní vyrábějí sochy, reliéfy a dekorativní předměty.

Výskyt a těžba sádrovce

Hlavními producenty přírodního sádrovce jsou USA, Írán, Kanada, Španělsko, Francie, Mexiko, Rusko a Čína. Varieta pouštní růže se vyskytuje především v pouštích Maroka, Alžírska a v Arizoně a Novém Mexiku (USA). Vynikající bělostný alabastr se nachází v sádrovcových ložiscích Volterry (Itálie). U nás se polohy sádrovce mořského původu vyskytují v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích, kde lze sbírat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky.

Na foto: pouštní růže

Naše nabídka v e-shopu:

Pouštní růže - estetické růžicovité srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů sádrovce

Surový selenit -  prodej mineralogických ukázek minerálu

Výrobky ze selenitu - vynikají krásným "měsíčním" leskem, který podle dopadajícího světla cestuje po celém kameni