Sádrovec, pouštní růže i selenit
Sádrovec je vodnatý síran vápenatý s chemickým vzorcem CaSO4•2H2O a je jeden z nejdůležitějších nerostů ze skupiny síranů. Jedná se o velice měkký minerál (tvrdost 1,5–2) sedimentárního původu, který lze snadno štípat, a to do až velmi jemných štěpinek.
Naše nabídka selenitu a pouštních růží.
Na foto sádrovec - Kobeřice ČR
Sádrovec je dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové a mírně rozpustný v horké vodě. Nejčastěji se vyskytuje v bílých nebo bezbarvých krystalech, ale obsahuje-li uzavřeniny, zbarví se do žluté, oranžové, hnědé a šedé barvy (obsah částic jílu).
- Odrůdy (variety) sádrovce
- Vlaštovčí krystaly
- Obří jeskyně s krystaly
- Vznik sádrovce
- Využití, výskyt a těžba sádrovce
Na foto: sádrovec, lokalita: Rudna, Lubin (Polsko), cca 40 cm; sbírka Přírodovědného muzea ve Vídni
Odrůdy sádrovce:
- SELENIT - průsvitná, vláknitá forma sádrovce (měsíční, perleťový odlesk)
- MARIÁNSKÉ SKLO - dokonale čirý sádrovec
- ALABASTR (úběl) - jemnozrnný, čistě bílý sádrovec
- POUŠTNÍ RŮŽE - růžicovité agregáty (srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů) vznikají v pouštích vysrážením kapilární vody. Pouštní růže obsahují až přes polovinu jemných zrn písku.
Na foto: pouštní růže
Vlaštovčí krystaly
Vlaštovčí krystaly jsou zdvojčatělé krystaly sádrovce připomínající vlaštovčí ocas.
Na foto: velký srůst krystalů sádrovce tzv. vlaštovčí krystaly, Sicílie, cca 20 cm
Obří jeskyně s krystaly sádrovce
V jeskyni byly objeveny až 10 m dlouhé krystaly. Jeskyně byla objevena v roce 2000 ve státě Chihuahua v Mexiku. Podívejte se na video natočené uvnitř jeskyně.
Vznik sádrovce
Sádrovec je sedimentárního původu a vznikl vysrážením z přesycených solných roztoků. Velká ložiska sádrovce vznikala již velmi vzdálených období zemského vývoje (prvohory až třetihory) a to tak, že část moře (zátoka) se postupně oddělovala, vznikala laguna a mořská voda se v ní odpařovala. Vznikal tak velmi koncentrovaný roztok, ze kterého se mimo soli kamenné, soli draselné a anhydritu vykrystalizoval také sádrovec a to v takovém množství, že během dalšího geologického vývoje vytvořil mohutné pohoří. Můžeme tak mluvit o skutečných "alabastrových horách". Sádrovec také vzniká na ložiscích anhydritu a to tak, že při zvětrávání přijme vodu. Dnes je těžba přírodního sádrovce částečně nahrazena sádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt při odsiřování elektráren.
Na foto: Sádrovcová růže z hnědouhelného dolu Amsdorf, Německo. Rozměry: 4,8 cm; Hmotnost: 56 g.
Naše nabídka selenitu a pouštních růží.
Na foto: pouštní růže z Mexika, velikost 5 - 6 cm
Využití sádrovce
Důležitou vlastností sádrovce je, že pálením na 400° C poskytuje tzv. pálenou sádru, která smísena s vodou rychle ztuhne. Takto ztuhlá sádra již nepřijímá vodu a dále se většinou používá jako plnidlo. Sádrovec se tak využívá ve stavebnictví k výrobě sádry, sádrokartonových desek a portlandského cementu, používá se ve farmacii i při výrobě papíru. Uplatnění nachází i jako surovina pro umělecko-průmyslové využití a varianta alabastr je velmi oblíbená jako ozdobný kámen.
Výskyt a těžba sádrovce
Hlavními producenty přírodního sádrovce jsou USA, Írán, Kanada, Španělsko, Francie, Mexiko, Rusko a Čína. Varieta pouštní růže se vyskytuje především v pouštích Maroka, Alžírska a v Arizoně a Novém Mexiku (USA). Vynikající bělostný alabastr se nachází v sádrovcových ložiscích Volterry (Itálie). U nás se polohy sádrovce mořského původu vyskytují v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích, kde lze sbírat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky.
Další informace:
- Sádrovec na wikipedii
- Informace o sádrovci na stránkách velebil.net
- Sádrovec v encyklopedii na geology.cz
- Sádrovec na stránkách Mineralogického klubu při DK v Mladé Boleslavi.
- Přehled minerálů na stránkách is.muni.cz
- Info v angl. na mindat.org
- Obrázky na stránkách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Na foto: pouštní růže
Naše nabídka v e-shopu:
Pouštní růže - estetické růžicovité srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů sádrovce
Surový selenit - prodej mineralogických ukázek minerálu
Výrobky ze selenitu - vynikají krásným "měsíčním" leskem, který podle dopadajícího světla cestuje po celém kameni