Zlato

Zlato je ryzí prvek ze skupiny mědi s atomovým číslem 79 a chemickou značkou Au (Aurum). V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov (případně ve slitině se stříbrem - elektrum). Zlato tvoří plíšky a zrna, krystaly nejsou hojné, nejčastěji bývá mikroskopicky rozptýleno v křemenné výplni žil.

Velký a vzácný přírodní vzorek zlata na kontrastním podkladu z bílého křemene.

Barva zlata a vliv příměsí

Zlato v čisté formě má charakteristickou kovově lesklou žlutou barvu. Tato typická zlatožlutá barva se však může výrazně měnit v závislosti na příměsích, které jsou do slitiny přidávány. Poměr čistého zlata a kovových příměsí vyjadřují karáty, o nichž se pojednává v textu níže. Obecně platí, že příměs stříbra (Ag) barvu zlata zesvětluje a posouvá ji směrem k bílé, zatímco přídavek mědi (Cu) dodává zlatu načervenalý odstín. Pokud jsou stříbro a měď ve slitině zastoupeny přibližně ve stejném poměru (cca 50/50), vzniká odstín tzv. žlutého zlata, který je nejběžnější a veřejnost jej dobře zná z nabídky šperků a zlatnického zboží.

Kujnost a tažnost zlata

Zlato je neobyčejně kujné a tažné. Jeden jediný gram zlata lze roztepat na průsvitný plech o ploše přibližně 1 m² nebo z něj vytáhnout drát dlouhý až 165 metrů.

Ultratenké zlaté plátky a jejich využití

Dosud nejtenčí plátek zlata vyrobili britští vědci. Má tloušťku pouhých dvou atomů a může najít uplatnění v lékařství i průmyslu. Podle odborníků umožní ultratenké zlaté plátky dosáhnout stejného efektu jako nanočástice, a to s menším množstvím materiálu, což povede k výrazným ekonomickým úsporám.

Zlato v bílém křemeni z oblasti řeky Aries v Rumunsku, přírodní nerostný vzorek.

Na foto: zlato v křemeni z řeky Aries (Rumunsko)

##PRODUCT-WIDGETS-26947##

Vlastnosti zlata

Tvrdost: 2,5 - 3
Hustota: 19,3 g/cm³
Lom: hákovitý
Štěpnost: chybí
Vryp: lesklý žlutý, zlatožlutý
Lesk: kovový
Krystalická soustava: kubická
Chemická značka: Au (Aurum)
Teplota tání: 1 063 °C
Teplota varu: 2700 °C
Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud, odolné proti korozi
Rozpouští se v lučavce královské, KCN, NaCN.

Rozpouštění zlata v rtuti a využití při těžbě

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti, kdy vzniká roztok zvaný amalgám. Ten i při poměrně vysokých obsazích zlata zůstává kapalný a jeho následným zahřátím (nad 300 °C) se rtuť odpaří a zbude ryzí zlato. Této vlastnosti se často využívá při nelegální těžbě zlata, což má za následek zamoření oblasti kolem těžby a z toho plynoucí otravy.

Globální dopady používání rtuti při těžbě zlata

Podle údajů Organizace spojených národů (OSN) vypustili nelegální těžaři zlata v roce 2015 do půdy a vodních ekosystémů přibližně 1220 tun rtuti, z toho 252 tun v Africe a ještě více v Jižní Americe.

Tenký list přírodního zlata o rozměrech 99 × 59 mm, detailní pohled na strukturu.

Na foto: List zlata o rozměrech 99 x 59 mm

Světová naleziště zlata

Nejbohatší světová naleziště zlata se nacházejí především v Jihoafrické republice, na Uralu v Rusku a v Austrálii. Kromě těchto oblastí byly objeveny také mimořádně velké zlaté valouny – tzv. nugety, které mohou vážit až několik kilogramů – zejména v Kanadě a na Sibiři.

Naleziště zlata v ČR

V České republice mají zlatonosné oblasti dlouhou historii, přičemž mezi nejznámější patří Jílové u Prahy, Roudný ve středních Čechách, Zlaté Hory v Jeseníkách a oblast kolem Kašperských Hor na Šumavě. Tato ložiska hrála významnou roli především ve středověku, kdy bylo zlato významným ekonomickým zdrojem pro české země.

Vzorek zlata z Kremnice na Slovensku s výraznou krystalickou strukturou a leskem.

Na foto: Vzorek zlata z Kremnice na Slovensku, minerál o délce 14 cm.

Ryzost zlata - karát

Zlato se používá zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech, značeno zpravidla Kt nebo kt. Ryzí zlato je definováno jako 24karátové (24 kt). Jeden karát se rovná 1/24 hmotnostního podílu zlata. Pozor, neplést si karát ryzostní a karát váhový (značka ct).

Kromě karátů se dnes používají i tisícinné poměry - např. 833 (=833/1000) namísto 20 kt (=20/24).

Puncovní značky zlata

Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhají puncovnímu zákonu. Šperky a produkty, jak nové, tak i staré určené k prodeji jsou opatřeny puncem. Punc je pro každou ryzost jiný.

Detailní přehled puncovních značek používaných pro certifikaci zlata.

Cena zlata

Zlato je prověřeným uchovatelem hodnoty. Na vývoj jeho ceny v průběhu času se můžete podívat na grafu níže. Investiční zlato se obchoduje ve formě slitků, cihel nebo mincí, s vysokou ryzostí kovu (až 999/1000), přičemž v ČR je investiční zlato osvobozeno od DPH.

Investiční zlato

Investiční zlato slouží jako investice k uložení papírových peněz ve formě investičních zlatých slitků, cihel a investičních zlatých mincí. Slitky, cihly i mince jsou likvidní po celém světě. Pro obchodní účely je hmotnost zlata udávána v trojských uncích. Jedna trojská unce 1 Oz = 31,1035 g.

Zlato ve formě slitků určených pro investice, s jasně viditelnými puncovními značkami.

Na foto: Investiční zlaté slitky

Jak velký je slitek zlata o váze 1kg?

Slitek zlata o váze 1kg má rozměry 12,0 x 5,0 x 0,8 cm.

Krychle zlata o hmotnosti 1 tuny má hranu dlouhou pouhých 37,27 cm.

Duhovky, zlaté keltské mince

Duhovky jsou lidovým názvem pro zlaté mince – statéry z keltského období. Nacházely se na polích, zejména po deštích (odtud název duhovky). V roce 2016 objevili archeologové u Lince (Rakousko) keltský zlatý poklad v podobě 44 těchto mincí. Jednotlivé kusy váží 7,5 gramu a nenesou žádný vyobrazený motiv, pouze vyvýšeniny ve tvaru hrbolků. Byly vyrobeny v pozdní době železné, přibližně mezi 2. a 1. stoletím př. n. l., na území Bójů v dnešních Čechách a pravděpodobně se na místo nálezu dostaly obchodními cestami. Numismatici je kvůli jejich tvaru označují jako skořápkové statéry. Tržní hodnota nálezu činí 50 000 eur (přes 1,3 milionu korun).

Soubor 44 keltských zlatých mincí duhovek, historicky cenný nález.

Na foto: Keltský zlatý poklad v podobě 44 mincí, duhovek. Autor fotografie: Státní muzeum Horního Rakouska

Pozlacování

Pozlacování velmi tenkým zlatým filmem u kovových materiálů jej dokáže účinně ochránit před korozí. U pozlacení se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů.

Pozlacení střechy Národního divadla 24karátovým zlatem v rozsahu 2,5 kg.

Na foto: Na pozlacení střechy Národního divadla bylo použito 14 000 plátků o rozměru 7 x 7 cm a celkové váze cca 2,5 kg 24 kt zlata

Tenká folie na pozlacování v interiéru o rozměrech 8 x 8 cm váží pouhých 0,015 g. Tyto velmi tenké fólie se vyznačují vysokou odrazivostí tepelných a světelných paprsků. Zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu má funkci nejen estetickou, ale i ochrannou.

Jedlé zlato

Jedlé zlato je zvláštní druh zlata schválený Evropskou unií a Spojenými státy jako potravinářská přídatná látka s kódem E 175. Čistota jedlého zlata musí být 23-24 karátů. Konzumace nemá žádné negativní ani pozitivní účinky, protože je biologicky inertní a tělo jej nevstřebá. Jedlé zlato musí splňovat pokyny příslušných norem, musí být čisté, aby nedošlo k jakékoli infekci či jinému ohrožení na zdraví.

Jedlé zlato ve formě listů, využívané v gastronomii pro dekoraci jídel.

Na foto: Jedlé zlato

Suvenýry se zlatem

Plátkové zlato se využívá i pro výrobu suvenýrů. Známé jsou skleněné přívěsky nebo lahvičky různých tvarů ve kterých se vznášejí vločky zlata.

Skleněná lahvička s vločkami plátkového zlata, oblíbený luxusní suvenýr.

Lahvička na pohled vypadá, že je plná zlata, ale hmotnostně je ho tam velmi málo a jeho hodnota je zanedbatelná, a to i přes fakt, že se jedná o zlato pravé a často té nejvyšší ryzosti.

Dekorativní lahvička se zlatými vločkami, využití plátkového zlata v suvenýrech.