Drahokamy - Boh. Ježek
Malá kniha rozměrů 12,5 x 17,5 cm (1. vydání) a 11,5 x 16 cm (2. vydání) je jednou z prvních publikací na téma drahokamy. První vydání bylo tisknuto před první světovou válkou a druhé hned po ní. O tamní době, situaci na trhu s drahými kameny hovoří níže uvedená předmluva od B. Ježka. Jedná se o předmluvu k druhému vydání. Informace poplatné době a velmi zajímavě a věcně jsou popsány informace ohledně drahokamů a polodrahokamů.
- Drahokamy - Boh. Ježek
- v edici Duch a svět vydal nakladatel F. Topič knihkupec.
- Kniha vydána v roce: 1. vydání 1914 a 2. vydání 1923
- Počet stran: 106
OBSAH.
- I. Úvodem 7
- II. Definice drahokamu a vliv módy 9
- III. Z historie drahokamů 16
- IV. Všeobecné o fysikálních vlastnostech drahokamů 23
- V. Drahokamy 27
- VI. Polodrahokamy 39
- VII. Perly a korále 46
- VIII. Vady drahokamů 48
- IX. Výbrusy drahokamů 51
- X. Zpracování drahokamů 55
- XI. Karát 69
- XII. Napodobení drahokamů a podvodné manipulace 70
- XIII. Umělé drahokamy 78
- XIV. Drahokamy v pověrách a léčení drahokamy 89
- XV. Poznávání a určování drahokamů 92
- XVI. České drahokamy a české kamenářstvi 93
Ukázka textu z 1. vydání kapitola XI.
XI. Karát
Drahokamy broušené i surové prodávají se na váhu a u cennějších užívá se od pradávných dob zvláštní jednotky váhové, t. zv. karátu.
Má se za to, že jest karát odvozen od váhy nějakého semene, a uvádí se hlavně semeno svatojánského chleba (latinsky ceratonia, arabsky kharrub), rostoucího hlavně v krajích kolem moře Středozemního a pak semeno stromu korálového, který nazývají domorodci v Africe kuara. Skutečně mají uvedená semena, zejména semeno svatojánského chleba, váhu velmi blízkou karátu.
Až do nejnovější doby byl karát jednotkou sice užívanou, ale ne zákonem zavedenou a pak hlavně nebyl přesně definován, nebyl všude stejný. Hodnota karátu kolísala mezi 0,197 g. a 0.216 g., celkem blížila se 1/5 gramu. Rozdíl zajisté velký. Kdo koupil dle karátu ve Florencii platného a prodávaly Livorně, získal při 1000 karátech celých 95 karátů. Karát rozdělen byl v poloviny, čtvrtiny. osminy, šestnáctiny až čtyřiašedesátiny a 144 karátů tvořilo ve Francii obvyklou unci.
Počínaje 1. červencem 1914 zaveden jest zákonem v Rakousku karát metrický, nedávno i ve Francii, Německu a Italii a v četných jiných státech zavedený Metrický karát má přesně 0.200 g., tedy 115 g., a dělí se dle soustavy desetinné v desetiny a setiny. Výhody metrického karátu jsou přemnohé. Může býti snadno kontrolován a přezkoušen, drahokamy mohou se vážiti obyčejným gramovým závažím, decimální dělení usnadňuje počet a jest pohodlné. Jest naděje, že budou příkladu asi 15 států brzy v zavedení metrického karátu následovati i zbývající, jen v Anglii a Severní Americe, tedy v zemích zajisté velmi důležitých, není dosud žádné nálady k tomu.
U perel užívá se gránu, což jest přesně čtvrtina karátu; u polodrahokamů užívá se namnoze obyčejné váhy metrické, gramů, dekagramů a i kilogramů.
Více informací o karátu naleznete v článku: Karát, co to je? Kolik gramů je 1 karát?
Ukázka textu: Předmluva k 2.vydání knihy: Drahokamy
Předmluva, k druhému vydání.
První vydání rozebráno bylo ještě za války, ač vyšlo těsně před ní. Přízeň ta dosvědčuje, že bylo u nás zapotřebí knížky o drahokamech a že tento krátký spisek určený předem potřebě praktiků i nejširšího obecenstva po té stránce úkol svůj plnil.
K tisku druhého vydání přistupují nakladatel í autor teprve nyní hlavně proto, aby knížka mohla býti cenou přístupná všem kruhům obecenstva. Proto bylo také ustoupeno od zamýšleného rozmnožení obrázků.
Světová válka změnila hodnoty všeho velice pronikavě a nemohla ovšem býti bez velikého vlivu na věci tak cenné, s produktivní prací a blahobytem tak úzce souvisící, jako jsou drahokamy.
Výroba suroviny byla omezena nebo i zastavena, doprava a obchod s ní byl ztížen nebo znemožněn, takže se surovina zdražila i doma, a do nepřátelských států za války se prodávala vlastně jen podloudně prostřednictvím příslušníků neutrálních států, kteří ze své výhody uměli dobře těžiti. Jest dobře ještě známo, jak těžce nesli tuto věc za války zejména Němci, a to hlavně proto, že neměli diamantů průmyslových, diamantů k vrtání, řezání a k tažení drátů.
Nedostatek suroviny a stejně i nedostatek poptávky, v mnohých případech i nedostatek pracovních sil zavinil pokles brusičství a výroby šperků, a těžké rány válečné se později jen pomalu hojily. Za války nedobylo a nevybrousilo se ani zdaleka tolik drahokamů, jako ve stejné době před tím.
Mírem nastaly hlavně tyto přesuny v majetku nalezišť: německá Jihozápadní Afrika s diamanty v zemi Lůderitzově, kde prý právě před válkou Němci dobývali téměř jednu pětinu celé světové produkce diamantové, dostala se do rukou Angličanů, takže jest jejich monopol v surových diamantech dnes prakticky bez mezer. V naší republice jest nyní se Slovenskem nejproslulejší kdysi naleziště drahých opálů u Dubníka, takže můžeme tento drahý kámen drahých bratří slovenských zařaditi jako skutečně nejdražší ke svým, a uváděti jako drahokamy československé: opál, český granát a olivín.
Válka způsobila také velké přesuny, pokud jde o starší majitele broušených drahokamů., Tak jest na př. Rusko pozbaveno svých drahokamů velmi svědomitě; prodaly se do ciziny drahokamy báječného pokladu carského, šlechty, bohatých kupců a i církve. I jinde, zejména v bývalém Rakousku a Německu, rozprodaly bývalé panovnické rodiny a i část šlechty svoje rodinné šperky. Větší část těchto pokladů odstěhovala se do Ameriky.
Podstatně změnily se také poměry i méně zámožných tak, že přešlo mnoho šperků s drahokamy i v našich zemích za války a po ní z majetku válkou postižených do majetku válkou zbohatlých. A jest jistě též známo, že tito zbohatlíci ukládali část svých zisků do drahokamů.
Cena drahokamů byla před válkou alespoň tak ustálena, že jsme ji mohli pro jistý druh, určitou jakost a pro poměry naší vlasti udati v knížce, jejíž data měla zůstati alespoň přibližně v platnosti 5-10 roků. Není zapotřebí vykládati a odůvodňovati, že jest to dnes docela nemožné. A proto ponechal jsem v knížce ceny z r. 1914. Přibližně můžeme z této předválečné ceny vypočítati dnešní cenu drahokamů podle rozdílu cen zlata. Prodává-li se dnes kg zlata za 21.000 Kč, který před válkou stál 3000 Kč, musíme násobiti předválečnou cenu drahokamů 7, abychom dostali přibližnou cenu dnešní. To jest ovšem cena přibližná, orientační, která se může od skutečné ceny i dosti značně odchylovati. Přece však poslouží pro delší dobu, než kdybychom uváděli nejisté ceny dnešní.
Výroba umělých drahokamů, jejíž kolébkou byla Francie, přestěhovala se za války z části do Švýcarska. Uzavření hranic a později vysoký kurs franků byl asi hlavní příčinou rozmachu tohoto průmyslu v Německu, se kterým dnes cenami není možno konkurovati. Jakostí vynikají ovšem dosud výrobky francouzské a švýcarské, zejména umělé safíry modré a leukosafíry. Po válce byly konány v naší republice pokusy o umělou výrobu vzácných odrůd korundu s výsledky znamenitými, ale velkovýroba nemohla býti dosud uskutečněna hlavně pro tuto konkurenci ciziny, jež má nižší valutu. Již před válkou psalo se mnoho o umělé výrobě diamantů, a po válce objevily se již určitější zprávy o jejím zdaru ve velkém. Byly to zprávy neodůvodněné nebo klamné. Můžeme sice říci, že nás pokroky posledních desetiletí k praktickému řešení tohoto problému značně přiblížily, že však bude bezpochyby zapotřebí ještě další práce a delšího času, nežli budou uměle vyráběné diamanty lacinější nežli přirozené.
Pokud jde o budoucnost českého kamenářství, můžeme se spolehnouti na jeho zdravý základ, jeho vyspělost a všechny vynikající vlastnosti českého člověka, které uznává a správně oceňuje dnes i daleká cizina. B. J.
