Geologie - Geikie Archibald

Sir Archibald Geikie byl skotský geolog. Profesor geologie a mineralogie na universitě v Edinburghu. Generální ředitel geologické společnosti spojených království britských a ředitel muzea pro praktickou geologii v Londýně. Jsou po něm pojmenovány měsíční hřeben Dorsa Geikie v Mare Fecunditatis, minerál geikielit, a Geikieova rokle v Napier Range v regionu Kimberley v Západní Austrálii.

• České vydání upravil: Vlad. Jos. Procházka
• Ilustrace / Fotografie: 47 obrázků v textu
• Nakladatelství: J. Otto, Praha
• Rok vydání: 1898
• Typ vazby: Vázaná
• Počet stran: 187 
• Rozměry (mm): 14 x 10 cm 

Geologie - Geikie Archibald obsah knihy:

• Úvod 9
• Kamení neb horniny a jejich různé druhy....18
• O čem nám kameny vyprávějí....29

Horniny usazené:

• I. Co nazýváme usazeninou?....35
• II. Jak vznikají oblázky, písek a bahno?....40
• III. Jak oblázky, písek a bahno v horniny usazené se mění....51
• IV. Jak si vysvětlíme zbytky rostlin a zvířat v horninách usazených....65
• V. Lom a o čem nás poučuje....71

Horniny ústrojné anebo horniny ze zbytků rostlinných a živočišných:

• I. Horniny ze zbytků rostlinných....78
• II. Horniny ze zbytků živočišných....92

Horniny vyvřelé neboli eruptivné:

• I. Které horniny nazýváme vyvřelými....102
• II. Odkud vyvřelé horniny jsou....113

Kůra zemská.

• I. Důkazy, že díly kůry zemské do výše vyzdviženy jsou....121
• II. Důkazy, že díly kůry zemské se propadly....134
• III. Důkazy, že horniny kůry zemské jsou otřeseny, pošinuty a zprohýbány....141
• IV. O vzniku hor....149
• V. Jak horniny kůry zemské dějiny naší země vypravují....160

• Doslov....169
• Otázky a úlohy....173
• Seznam horninných vzorků nutných při použití této elementární geologie....182

Ukázka ze str. 35 -37
Kniha je rozdělena 246 oddílů níže jsou v kapitole Horniny usazené zobrazeny oddíly 43 až 48.

Horniny usazené.

I. Co vyrozumíváme horninou usazenou? Horniny naší půdy zobrazují tedy dějiny starých převratů země. Abychom však objevili cestu do těchto dějin, jest nám nezbytně třeba dvou vlastností: předně uměti pozorovati a za druhé uměti výsledky různých pozorování srovnávati a seskupovati. Jak pozorovati, znázornili jsme v odstavcích předchozích. V nich bylo jasně vyloženo, čeho jest dbáti a co činiti, abychom vypozorovali znaky přerozmanitých horninných odrůd. Kterak zařaďovati, bylo ukázáno v odstavcích o třídění (klasifikování) hornin ve tři skupiny.

(43) Řečené skupiny označili jsme si takto: skupina pískovce, skupina křídy a skupina žuly. Nyní užijeme jiných jmen, vhodnějších a přidružíme všechny horniny mající vlastnosti pískovců horninám usazeným (sedimentárním), naproti tomu ony, které jsou složeny ze zbytků buď rostlin, buď zvířat do skupiny hornin vzniku ústrojného a konečně horniny rázu krystalického, jako je žula, do skupiny hornin vyvřelých (eruptivních) vzniku ohněrodého. Významu jmen těchto porozumíme z dalšího výkladu.

(44) Horniny tyto liší se od sebe podstatně. Jest tedy zcela přirozeno, že v mysli naší vzniká domněnka, že asi každé přísluší zvláštní dějiny, t. j. že každá hornina vznikla jinak. Abychom se přesvědčili, pokud domněnka tato je správná, zabývejme se těmito skupinami po řadě a začněme zúmyslně s horninami usazenými (sedimentárními) t. j. s oněmi, jež pískovci jsou podobny.

(45) Předem však jest nám znáti a vysvětliti si význam slova usazenina (sediment) a proč se ho užívá. Vezměme sklenici naplněnou vodou a vsypme do ní hrst drobounkých oblázků. Ihned klesnou oblázky na dno a zůstanou na něm ležeti, i když vodou mícháme. Přikrejme nyní sklenici a točme jí, až se obsah s vodou smíchá. Jakmile přestaneme točiti a sklenici na stůl postavíme, uzříme, že valounky na dno opět klesly a že je pokryly vrstvičkou. Vrstva tato jest usazeninou oblázkovou.

(46) Nahradme oblázky pískem a dejme jej rovněž do vody a otáčejme opět sklenicí. Tentokráte smíchá se voda s pískem dokonaleji, tak že zůstane dosti dlouho zakalena. Leč i písek klesne konečně na dno, voda se zčistí a dno pokryje se vrstvičkou, kteráž jest usazeninou pískovou.

(47) Nyní zaměníme oblázky a písek za hlínu anebo bahno. Dejme je do vody a míchejme jí tak dlouho, až se voda s bahnem smíchá. Tentokráte zůstane voda ve sklenici dlouho zakalena, i když se zcela uklidnila. Ba ještě po hodině bude špinavá, ač ne tou měrou jako dříve. Bahno plave a vznáší se v ní dlouho a sráží se na dno velmi pomaloučku, tak pomalu, že i když pečlivě pozorujeme vrstvičku bahna na dně, Sotva postřehneme, jak rychle ho přibývá. Teprve když sklenice dlouho stála, zčistí se voda zcela, a vrstvička ve sklenici přestane růsti; na dně pak máme usazeninu bahenní.

(48) Z toho pochodí, že usazeninou jest každá hmota, která buď delší buď kratší dobu ve vodě se vznášela, vodou unášena a plavena byla, až konečně na dně se usadila. Čím usazenina jest hrubší a těžší, tím rychleji klesá, naproti tomu čím jemnější je, tím déle ve vodě se vznáší...

Další ukázky z knihy: