Geologie - Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší IV - Prof. Dr. Filip Počta
Čtvrtý díl (Geologie) z kolekce knih Velkých ilustrovaných přírodopisů, pojednávající o geologii stojí určitě za pozornost. Podrobný obsah uvedený pod ukázkou z knihy (část předmluvy níže) jasně ukazuje, co vše v knize naleznete. Z 233 ilustrací v knize jsou mnohé nádherné perokresby např. trilobitů, amonitů atd. Kniha je velmi pěkně zpracována. Zájemcům o přírodu (neživou i živou) doporučuji se po knihách z kolekce Velkých ilustrovaných přírodopisů všech tří říší podívat v antikvariátech, neboť se jedná o opravdu zajímavé knihy. Nejlépe zakoupit všechny díly :-)
- Geologie - Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší IV
- Napsal Prof. Dr. Filip Počta
- Počet stran: 390
- 233 ilustrací v textu
- 20 barevných příloh
- Rok vydání 1917
- Čtvrtý díl z kolekce atlasů - Geologie
Ukázka z knihy: Předmluva
Geologie jest jedna z nejmladších věd přírodních, jejíž počátek jako spořádané nauky jest dán vystoupením Lyellovým v Anglii. Před ním sice ve spisech četných popisovatelů přírody příležitostně uváděny také již zjevy geologické a zvláště to byly výskyty užitečných přírodnin, rud a pod., které již od starověku pozornost spisovatelů na sebe poutaly, avšak teprve Lyellovým spisem »Základy geologie« (Principles of Geology) r. 1830 byly četné poznatky uspořádány v soustavu, takže teprve tímto dílem počíná se nauka geologická. Jest známo, že 19. století vyznačuje se nesmírným rozmachem přírodních věd, jehož docíleno bylo netušeným zdokonalením pomocných přístrojů vědeckých a neúmornou prací ve všech ostatních naukách přírodních, z jejichž výsledků geologie těžila s dokonalým prospěchem. Bylo by možno zde uvésti zdokonalení drobnohledu a užití jeho i na horniny na pohled zcela neprůhledné, divy fotografie, sestrojení rozličných přístrojů zaznamenávajících, jako seismografů, mareografů a pod., jakož i pokroky chemie, nerostopisu, fysikální geografie a ostatních nauk přírodních, které, jak přirozeno, měly podstatný vliv na nejmladší vědu geologickou. Není tudíž ku podivu, že mladá tato nauka v posledních dobách podrobena byla četným a mnohdy závažným proměnám. Jest zajímavo listovati v prvním vydání Lyellových »Základů« a přirovnávati výklady zde uvedené k názorům nyní rozšířeným. Tu možno seznati, že geologie za necelých 100 let značně se změnila. ....
Obsah knihy:
Seznam příloh . . . . VII
Seznam obrázků v textu VIII.
Předmluva XIII.
Úvod 1
Literatura 4
I. Obaly zemské 5
1. Barysféra 5
2. Pyrosféra 6
3. Lithosféra 7
4. Hydrosféra 11
5. Atmosféra 13
Literatura 15
II. Stavba kůry zemské 15
A. Horniny sedimentární 15
1. Vyzdvižení a vztýčení vrstev 19
2. Zohybání a zvrásnění vrstev 20
3. Prohyb čili flexura 24
4. Rozštěp a smrsk vrstev 25
5. Přesun čili přešinutí 29
Vzájemný poměr dvou souvrství 32
B. Balvanité horniny vyvřelé 34
1. žíly 36
2. shluky 38
3. kupy 38
4. lakkolithy 39
5. proudy 40
6. příkrovy 40
7. lože 41
III. Poruchy v kůře zemské 42
1. Teplota vnitra zemského 42
2. Vyvěrání žhavého magmatu 44
3. Horká vřídla a geysiry 56
4. Povstání horstev (orogenese) 60
5. Stálý pohyb v lithosféře 68
6. Zemětřesení 73
Literatura 91
IV. Změny na povrchu 92
A. Vliv atmosféry 92
a) Rušivé působení větru, odnos 93
b) Tvořivé působení větru, nános 96
B Vliv hydrosféry 102
a) Rozpouštění 102
b) Přeměny nerostů vodou 108
c) Zvětrávání 103
d) Voda podzemní 115
Sestupné praineny 119
1. Obyčejný pramen spodní vody 119
2. Prameny , vrcholové 119
3. Prameny vrstevné 120
4. Jeskynní prameny 120
Vzestupné prameny 121
1. Pramen artézský 121
2. Puklinový pramen 122
e)Voda povrchová; potoky 124
f) Řeky 134
g) Jezera 138
h) Moře 143
i) Led a ledovec152
C Vliv ústrojného života 164
a) Rušivá činnost rostlin pozemních 165
b) Tvořivá činnost rostlin pozemních 166
Hromadění uhlíku rostlinami 168
c) Rušivá činnost živočichů pozemních 172
d) Tvořivá činnost živočichů pozemních 172
e) Rušivá činnost rostlin mořských 172
f) Tvořivá činnost rostlin mořských 172
g) Rušivá činnost živočichů mořských 173
h) Tvořivá činnost živočichů mořských 174
Literatura 180
V. Vznik hornin, petrogenese 180
A. Horniny vyvřelé, eruptivní 181
1. Horniny výlevné, effusivní 182
2 Horniny hlubinné, intrusivní 183
3. Horniny žilné 183
4. Doteková přeměna 184
a) Metamorfosa kaustická 185
b) Metamorfosa hydatothermická 185
B. Horniny vodou uložené, sedimentární 186
1. Minerogenní uloženiny 187
2. Horniny původu ústrojného (organogenní) 188
C. Přeměna hornin tlakem 188
1. Ohybání vrstev 189
2. Příčná břidličnatost 191
3. Vrstevnatost tlakem 191
D. Horniny původu glaciálního 193
E. Eolické horniny 193
Literatura 194
VI. Geologie historická 194
I. Skupina azoická či archaická 197
Hercynské pohoří 200
Český Les 202
Českomoravská vysočina 203
II. Skupina eozoická 204
Středočeské pohoří břidličnaté 207
III. Skupina palaeozoická, prvohorní 209
1. Útvar kambrický 210
2. Útvar silurský 217
A. spodní oddělení, Ordovicien 221
B.svrchní oddělení, Gotlandien 229
3. Útvar devonský 237
4. Útvar kamenouhelný čili karbon 255
Smrčiny 267
Karlovarské Hory 268
Krušné Hory 268
Středočeský masiv žulový 270
Strana Železné Hory 270
Lužické Hory 271
Ještědské Hory 271
Jizerské Hory 272
Krkonoše 272
Orlické Hory 273
5. Útvar permský 274
IV. Skupina mesozoická druhohorní 282
1. Útvar triasový 283
A. trias rázu alpinského 284
B. trias rázu německého 285
I. Pestrý pískovec Buntsandstein 285
II. Lasturnatý vápenec, Muschelkalk 286
III. Pestrý slín, Keuper 287
2. Útvar jurský 289
ráz středoevropský 289
ráz alpský 295
ráz ruský 296
3. Útvar křidový čili kreton 297
vrstvy perucké 307
vrstvy korycanské 307
vrstvy bělohorské 307
vrstvy malnické 308
vrstvy jizerské 308
vrstvy teplické 308
vrstvy březenské 309
vrstvy chlomecké 309
V. Skupina kaenozoická čili třetihorní 318
A. starší třetihory, palaeocén 319
1. útvar palaeocén 321
2. útvar eocén 322
3. útvar oligocén 326
B. mladší třetihory, neogén 329
1. útvar miocén 331
2. útvar pliocén 336
VI Skupina anthropozoická čtvrtohorní 342
starší čtvrtohory 345
doba ledová 346
mladší ětvrtohory 359
Literatura 361
Seznam auktorů 362
Rejstřík všeobecný 363
Rejstřík rodů a druhů 381
Oprava chyb tiskových 390
