Kapesní atlas nerostů a hornin - Tuček, Tvrz

Atlas je obrázkovým doplňkem učebnic mineralogie a petrografie na všeobecně vzdělávacích školách a zároveň pomůckou učitele a každého sběratele nerostů a hornin. Je také ilustračním a textovým doplňkem Klíče k určování nerostů a hornin od prof. Němce. 

V první části atlasu autor uvádí základní poznatky z geologických věd a pokyny nutné ke sběru a určování nerostů nebo hornin. Tuto část ocení především ti sběratelé, kteří nemají k dispozici učebnici nebo jinou odbornější literaturu. 

Hlavní část knížky tvoří 141 celostránkových fotografií Františka Tvrze. Na 117 černobílých a 24 barevných fotografiích zachytil typické druhy nerostů a hornin ze sbírek Národního muzea v Praze. U 14 druhů hornin je připojena i mikrofotografie, na níž vynikne dokonale jejich složení a stavba. K fotografiím připojený text je psán svěží a velmi srozumitelnou formou. Čtenář v něm najde nejen přesný popis nerostu nebo horniny, nýbrž i mnohé zajímavosti z historie, o jejich výskytu, rozšíření a hospodářském využití. Knížka má čtenářům rozšířit vědomosti z oborů méně populárních věd a zvýšit jejich zájem o pozorování často opomíjené, a přece tak krásné a rozmanité nerostné přírody.

• 1. vydání originálu: 1971
• Počet stran: 338
• Rozměry: 13 x 18,5 cm
• Nakladatelství: Státní pedagogické nakladatelství
• Ilustrace/foto: František Tvrz
• Náklad: 20 000 ks

OBSAH

• Úvod 5
  1. Všude samé kameny 7
  2. Co vidíme na nerostech a na horninách pouhým okem 10
  3. Nerosty jako chemické sloučeniny 17
  4. O určování nerostů a hornin 20
  5. Vznik a výskyt nerostů v přírodě 23
  6. O sběru a uchovávání nerostů a hornin 30
  7. Význam nerostného a horninového bohatství 32
• Atlas nerostů a hornin 35
• Seznam uvedených nerostů a hornin podle systematického třídění 319
• Tvrdost a hustota popsaných nerostů 322
• Seznam vyobrazení 324
• Odborná literatura 329
• Rejstřík 332

Ukázka z knihy:

Labradorit
Ochranovský misionář P. Adolf našel před 200 lety na východním pobřeží poloostrova Labradoru ve východní Kanadě velké množství valounů nenápadného šedého kamene, který při otáčení měnil svou barvu v příjemných modravých a zelenavých odstínech. Nález vzbudil pozornost přírodovědců, kteří během doby určili tento podivuhodný nerost jako je-den ze zásaditých trojklonných sodnovápenatých živců (plagioklasů) a pojmenovali ho podle naleziště - labradorit.

Tento nerost je podstatnou součástí mnohých gabrových hornin nebo jiných hlubinných vyvřelin, např. dioritů, vyskytuje se však i v některých čedičových a diabasových horninách. Jen zřídka má ovšem tak pěkný vzhled jako na původním nalezišti v Kanadě. Později byl nalezen i jinde, např. v Rumunsku, na Sicílii (Etna), ve Finsku (Ojama) a ve velkých štěpných kusech s krásnou hrou barev u Kamenného Brodu v okolí Kijeva na Ukrajině v SSSR. Jeho valouny byly již od roku 1781 zpracovávány v dílnách města Petrodvorce u Petro-hradu, kam byly přinášeny z nalezišť v nejbližším okolí. Z příjemně zbarvených odrůd s velkou měnivostí barev zde hotovili drobné ozdobné předměty i šperkové kameny.

Zvlášť vysoko byly oceňovány kameny se žlutými, oranžovými nebo zlatožlutými odstíny, které při pohybu kamenem navzájem přecházely jedna v druhou. Jasně modré kameny s odstínem do zelenava byly označovány jako „volská oka". Badatelé se snažili o vysvětlení této nápadné měnivosti barev labradoritu. Podrobným mikroskopickým výzkumem bylo zjištěno, že některé barevné odstíny jsou způsobeny vložkami jemných lupínků či jehliček ilmenitu, magnetitu nebo hematitu, na nichž nastává odraz a interference....

Naše nabídka labradoritu.