Meteority a jejich výskyt v Československu - Karel Tuček
Kniha od Karla Tučka o meteoritech na našem území, jejich složení o meteoritických minerálech a mnoho dalšího. Obsah knihy uveřejněný níže v tomto článku mluví za vše. Kniha vyšla pouze v nákladu 3 000 kusů, doporučujeme si tento "unikát" do knihovny určitě zakoupit.
Anotace z knihy:
Dlouho trvalo, nežli si lidé s rozvojem kultury uvědomili, že nejen naše Země, ale všechny planety sluneční soustavy se na své pouti meziplanetárním prostorem často srážejí s většími i menšími tělesy. Za určitých okolností dopadají některá z nich na povrch planet a někdy ovlivňují jejich tvářnost i vzhled. Některé z planet jsou těmito tělesy doslova bombardovány. Jde tu o skutečné kosmické útvary, vzniklé ve sluneční soustavě, které k nám pronikají pouze náhodně, bez zásahu člověka.
Výzkum meteoritů trvá již více než 150 let. Přesto v české odborné literatuře není dosud publikace, která by shrnula tento významný výzkum a pojednala současně o pádech i o nálezech meteoritů na území naší republiky. Kniha K. Tučka usiluje o vyplnění této mezery a dokládá také úspěchy československé meteoritiky až do současnosti. Jak dnešní badatelé, zejména astronomové, dělí částice kosmické hmoty, historie meteoritů, pohybové dráhy, rychlost, chemické i mineralogické složení meteoritů, jejich stáří, stavba i původ, jakož i popis dosud známých pádů a nálezů meteoritů z území Československa, to vše jsou otázky, které autor populárně vědeckou formou předkládá čtenáři zajímajícímu se o tuto problematiku.
- Počet stran: 272
- 1. vydání originálu: 1981
- Náklad: 3 000 ks
Součástí knihy je i mapa výskytů (pády a nálezy) meteoritů na našem území do vydání knihy v roce 1981.
Na foto: Mapa výskytu (pády a nálezy) meteoritu v Československu.
Obsah knihy: Meteority a jejich výskyt v Československu
- Předmluva 9
- Úvod 11
- I. Z historie meteoritů a jejich výzkumu 19
- II. Pohybové dráhy a pády meteoritů 30 Ovzduší nás chrání 30 Pohyby a dráhy 32 Co se děje při pádu meteoritu 38 Světlo jako ve dne 39 Jevy zvukové (akustické) 42 Dopad na zemský povrch 44 Deště meteoritů (hromadné pády) 49 Meteoritické krátery 51
- III. Místní a časové rozdělení pádů 62
- IV. Tvar, velikost a povrch meteoritů 71
- V. Chemické složení meteoritů 82 Charakteristika některých prvků v meteoritech 88
- VI. Nerosty meteoritů 93
- VII. Stavba meteoritů 114
- VIII. Stáří, původ a vznik meteoritů 124 Meteoritický a jiný mimozemský prach 132
- IX. Třídění a soustavy meteoritů 135
- X. Pokyny pro svědky pádů meteoritů 141 Jak poznáme meteorit 141 Pokyny pro svědky pádů meteoritů 143 Nebezpečí při pádu meteoritů 145 Ochrana, katalogizace a sbírky meteoritů 146
- XI. Výhledy do budoucnosti 149
- XII. Meteority Československa 153
- Největší sbírka československých meteoritů 156
- Loket (1400?). „Zakletý purkrabí" z Lokte, jeden z nejstarších meteoritů 157
- Ploskovice (1723). První déšť meteoritických kamenů u Ploskovic na Litoměřicku 163
- Tábor (1753). „Nebeské kameny táborské" 165
- Stonařov (1808). Vzácné achondrity ze Stonařova u Jihlavy 169
- Lysá nad Labem (1808). Pád kamenů v srdci Čech 171
- Lenartov (1814). Meteoritické železo z Karpat od polských hranic 173
- Praskolesy (1824). Pád u Praskoles na Berounsku 175
- Bohumilice (1829-1933). Zbytky deště meteoritických želez v podhůří Šumavy 177
- Vnorovy (1831). Pád jediného „kamene s nebe" na jižní Moravě 180
- Blansko (1833). „Ohnivý drak" nad Blanskem 182
- Divina (1837). Další pád jediného kamene, tentokrát na západním Slovensku 186
- Oravská Magura (1830-1840). Po stopách pradávného deště železných meteoritů 187
- Broumov (1847). Broumovskému cihlářovi spadlo „zlato s nebe" 190
- Potůčky - Steinbach (1751-1861). Po stopách historického pádu železokamenů v Krušných horách 195
- Těšice (1878). Pád několika kamenů u Těšic na Vyškovsku 197
- Veľká Borová (1895). Další pád jediného nalezeného kamene na Liptově 199
- Stará Bělá, (1898). První nález meteoritického železa na Moravě 200
- Sedlčany (1900). Nedokonale známé meteoritické železo ze Sedlčanska 202
- Teplá (1909). Nález balvanu meteoritického železa u Teplé 203
- Vícenice (1911). Objev druhého moravského meteoritického železa po 70 letech 205
- Kylešovice u Opavy (1925). Již pračlověku sloužily slezské meteority 207
- Sazovice (1934). „Sazovický kámen" - dosud poslední moravský meteorit 211
- Příbram (1959). Československý primát - první na světě fotografovaný hromadný pád meteoritů na Příbramsku 213
- Ústí nad Orlicí (1963). „Zčista jasna" spadl jediný kámen 219
- Police nad Metují (1969). Nejmladší československý meteorit od Broumovských stěn 222
- Přehled pádů a nálezů meteoritů v Československu v chronologickém pořadí 226
- Meteority uložené ve sbírkách ústavů a muzeí v Československu 230
- Pseudometeority a problematika 235
- Literatura 247 Rejstřík osobní 258 Rejstřík věcný 262
Naše nabídka meteoritů.