Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách - Dalibor Velebil

Populární příručka pro všechny zájemce o minerály. Fotografie minerálů v jejich rozmanitých podobách, vše podstatné o nejběžnějších minerálech, praktický význam minerálů a mineralogie, jak minerály vznikají a kde se vyskytují, 40 základních typů hornin, mineralogická literatura, 185 druhů minerálů, naleziště.

• Rok vydání: 2012
• Počet stran: 376
• Rozměry: 170 × 240 mm
• Vazba: brožovaná
• ISBN 978-80-200-2093-2
• EAN 9788020020932

Kniha s názvem „Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách" je určena široké veřejnosti, tedy každému, kdo cítí potřebu zaplnit mezery ve svých vědomostech o minerálech; důležitou cílovou skupinou čtenářů by měli být sběratelé minerálů, jejichž počet neustále roste.

Kniha má dvě části. První část (asi 15 % celkového rozsahu textu) je věnována vysvětlení základních pojmů z mineralogie a geologie a nastínění geologických pochodů, během nichž minerály vznikají. Vyjmenovány jsou základní typy geologických prostředí, společenství minerálů a zdrojů průmyslově využívaných minerálů.

Úvodní část knihy obsahuje čtyři přehledné tabulky se základními typy hornin a jejich charakteristikou. Hlavní část knihy je přehledem abecedně řazených minerálů, a to především těch, které jsou v přírodě nejrozšířenější, tj. horninotvorných minerálů, a pak také minerálů, které mají praktické využití v průmyslu. Zařazeno bylo i několik sběratelsky zajímavých minerálů; z velké části byly vynechány minerály vzácné, s nimiž se člověk běžně nesetká.

U každého druhu minerálu je uvedeno jeho složení, popis, využití (pokud nějaké má) a jeho hlavní výskyty v České republice a ve světě. Většina minerálů je představena na dvou či více fotografiích, aby byly zachyceny jejich různé podoby.

Kromě snímků vysoce estetických až exkluzivních vzorků byly do publikace zařazeny také fotografie minerálů v jejich běžných, méně atraktivních formách.

Kniha je psána obecným jazykem, používání termínů bylo potlačeno na minimum. Cílem je oslovit co nejširší publikum a zaplnit mezery ve všeobecném vzdělání lidí dané tím, že na základních a středních školách upadla výuka geologie a mineralogie, takže jen málokdo dnes chápe význam pojmů hornina a minerál a i vzdělaní lidé pokládají geologovi otázky jako „A to každý kámen byl nejdřív skála?" nebo „Tenhle kámen je z lesa, anebo od moře?". Je dobré si uvědomit, že ať se hneme kamkoliv, chodíme po horninách a minerálech a že horniny a minerály nás obklopují na každém kroku ať už v přírodní, anebo přepracované podobě. Proto je v textu kladen důraz na praktické využití minerálů.

Většina minerálů je představena na dvou či více fotografiích.

Ukázka z knihy - fotografie malachitu:

Úvod

Kniha je určena žákům a studentům základních a středních škol jako učební pomůcka i sběratelům minerálů, posloužit ovšem může i těm, kteří minerály nesbírají, mají ale pocit, že jim základní vědomosti o minerálech chybějí. S ohledem na to byl sestaven výběr informací a struktura kapitol.

V úvodních pasážích jsou vysvětleny základní pojmy jako minerál, krystal, hornina. Jsou v nich stručně nastíněny hlavní principy vzniku a výskytu minerálů a hornin v přírodě a způsoby utváření průmyslových ložisek minerálů. V několika přehledných tabulkách nalezne čtenář nejvýznamnější druhy hornin a jejich charakteristiky.

Jednotlivé zde uvedené typy dějů vedoucích ke vzniku minerálů a hornin jsou pouze modelové, schematické, umělé - příroda je mnohem rozmanitější, než je lidské uvažování schopno pojmout. Geologické procesy lze proto klasifikovat do člověkem vytvořených kategorií jen s většími či menšími potížemi; v praxi to může znamenat, že je problematické prohlásit o nějaké konkrétní hornině či minerálu, že vzniká zrovna tím a tím způsobem. Mnohé teoreticky vymezené procesy vzniku hornin a minerálů totiž ve skutečnosti do značné míry splývají, případně se v jednom místě postupně uplatňuje více geologických pochodů.

Popis procesů je zde to té míry zjednodušen, až může panovat obava, zda jsou ještě uvedené výroky pravdivé. Pro větší korektnost by bylo třeba text proložit množstvím relativizujících slovíček jako pravděpodobně, nejčastěji, obvykle, typicky, například, zejména, většinou, zdá se a podobně. To by ovšem výklad znepřehlednilo.

Podstatná část knihy je věnována abecedně řazenému přehledu hlavních minerálů, tedy těch, které se v přírodě vyskytují nejčastěji - to jsou zejména minerály horninotvorné. Kromě nich byly do přehledu zahrnuty také průmyslově využívané minerály a v neposlední řadě vybrané druhy minerálů, s nimiž se běžně setkáváme na sběratelském trhu. Dále jsou tu některé minerály, které se možná výše uvedenému vymezení poněkud vymykají, např. berthierit, bukovskýit, heyrovskýit, karfolit; o důvodech jejich zařazení do textu je pojednáno u každého z nich. Každý uvedený minerální druh je stručně popsán, jsou vyjmenována geologická prostředí, v nichž vzniká a v nichž se vyskytuje, a také jeho hlavní světová a česká naleziště. Pominuty jsou údaje krystalografické a také některé fyzikální vlastnosti, například tvrdost a hustota, jež lze vesměs snadno dohledat v literatuře nebo na internetu.

Záměrně není použita systematická klasifikace minerálů, ale jejich abecední řazení. Výjimkou je několik skupin významných horninotvorných minerálů: amfiboly, granáty, „jílové minerály", pyroxeny, serpentiny, slídy, turmalíny a živce. Jednotlivé minerální druhy z těchto skupin jsou z didaktických důvodů popsány pod abecedně řazeným názvem příslušné skupiny, aby byla zdůrazněna jejich příbuznost a popsány vztahy mezi nimi. V abecední části jsou vysvětleny i skupinové pojmy jako „foidy" či „zeolity".

Jednotlivá hesla v přehledu minerálů jsou doprovázena fotografiemi. Na snímcích v knihách (a stejně tak v muzejních vitrínách) jsou zpravidla předváděny minerály v netypických, sběratelsky atraktivních až exluzivních podobách, s jakými se běžně v přírodě - ať už při sběru hub v lese nebo na pláži u moře - nesetkáme. Mojí snahou bylo předvést minerály v jejich rozmanitých podobách, někdy i méně estetických, než bývá zvykem.

V celém textu je potlačeno používání odborné terminologie, aby byl srozumitelný co nejširšímu okruhu čtenářů. S méně známými termíny by mohla napomoci například Malá encyklopedie geologie od Jana Petránka (viz seznam doporučené literatury). Důraz je kladen na praktické využití minerálů.

Minerálům a horninám se lidově říká „kameny". Ty mají velmi rozmanité využití a slouží k výrobě valné části toho, co nás v dnešním světě obklopuje, ať už je to keramika, sklo, kovové předměty a součástky, stavební materiály aj. Například beton, nejpoužívanější stavební materiál, vzniká reakcí vody s tepelně přepracovanou směsí minerálu kalcitu a jílových minerálů. Na výrobu aut, počítačů či mobilních telefonů je nejprve třeba v přírodě nalézt a poté těžit ložiska hornin a minerálů, která obsahují dostatečné množství železa a barevných kovů.

Využití hornin a minerálů je široké: s trochou nadsázky lze říci, že vše na Zemi, co člověk potřebuje k životu, pochází přímo či nepřímo z kamene. Většina předmětů vyrobených člověkem jsou vlastně přepracované minerály. Rozpadem hornin a minerálů vzniká půda (ta sama je směsí minerálů a dalších součástí), z půdy berou živiny rostliny, rostlinami se živí živočichové.

Mimo rámec této knihy zůstaly informace o teplotách a tlacích působících při vzniku hornin a minerálů, o geochemických aspektech vzniku hornin, o deskové tektonice a horotvorných procesech vůbec a také o geologickém vývoji Země. V úvodních kapitolách nejsou také vysvětleny některé mineralogické jevy jako izomorfie či polymorfie; všechny tyto údaje má zvídavý čtenář možnost hledat v dalších publikacích, jejichž přehled je uveden v závěru knihy v seznamu doporučené literatury, mnohé lze pochopit i ze souvislostí přímo z tohoto textu. S orientací v knize by měly napomoci tři rejstříky, a to rejstřík pojmů, rejstřík českých nalezišť a rejstřík zahraničních lokalit.

Ukázka z knihy - malachit