Moravské vltavíny - Milan Trnka, Stanislav Houzar

Vše o moravských vltavínech...

• Počet stran: 116
• Rozměry: 17 x 24 cm
• Rok vydání: 1991
• Náklad: 2000 ks
• ISBN / ISSN 80-85048-20-5
• Vydavatel: Muzejní a vlastivědná společnost, Brno
• Edice: Vlastivědná knihovna moravská - 76. svazek

Kniha nabitá informacemi - vřele doporučujeme.

Předmluva z knihy:

Na polích a v pískovnách jižních Čech a jihozápadní Moravy se vyskytují drobné kousky zeleného nebo hnědozeleného přírodního skla s často vrásčitým nebo jamkovaným povrchem. Podle řeky Vltavy, v jejíž blízkosti leží jejich původní naleziště, získaly své jméno - vltavíny. Protože jde o „kamínky" vzácné, které jsou navíc ve svém prostředí prvkem poněkud neobvyklým a cizorodým, staly se předmětem zájmu geologů, mineralogů a sběratelů nerostů. A pozornost jim věnují nejen tito odborníci, ale i další zvídaví zájemci o přírodu a vlastně všichni lidé, milující věci tak trochu zahalené tajemstvím.

Zvláště v poslední době vltavíny zaujaly i mnohé ženy pro svou přirozenou krásu, která umožňuje jejich využití ve špercích. Zmínka o vltavínech často vyvolává otázku, jak a proč se k nám dostaly a jaká byla jejich minulost. Přestože se pokusíme využít dosavadních poznatků badatelů z téměř celého světa, podaří se nám jen zčásti nahlédnout do jejich tajů. Mnoho otázek kolem nich je dosud nedořešených a otevřených a nebo na ně existuje více, často protichůdných názorů. I tyto neúplné malosti však naznačují, že vznik vltavínů a jiných tektitů je pravděpodobně pouze jedním z důsledků gigantických přírodních katastrof, jaké dějiny lidstva naštěstí nepamatují a které si ani nedokážeme dobře představit.

Moravské vltavíny, ačkoliv vznikly společně s ostatními, mají některé poněkud odlišné vlastnosti. V minulosti jim byla sice věnována značná pozornost, ale zdaleka ne taková jako jihočeským. Důvodem bylo nejspíše jejich podstatně menší množství, méně atraktivní vzhled a v neposlední řadě i nedostatek pískoven a jiných odkryvů založených v sedimentech s vltavíny. Naší snahou bylo proto alespoň částečné smazání tohoto rozdílu v poznání moravských a českých vltavínů a shrnutí dosavadních znalostí o jejich historii, vlastnostech, nalezištích, prostředí výskytu a vzniku. Z širšího pohledu je u nás tektitová problematika rozvedena především ve „Vývoji poznání vltavínů I—IV" D. Adamovské a A. Adamovského (Pedagogická fakulta České Budějovice 1965, 1967, 1968, 1973), v přehledné monografii R. Rosta „Vltavíny a tektity" (Academia 1972) a v nedávno vydané knize (Academia 1987). Protože však výzkum moravských vltavínů je natolik úzce spjat s poznáváním ostatních tektitů, bylo nutné některé kapitoly zaměřit obecněji i zde. Teprve tak můžeme získat celkový obraz o této mimořádně zajímavé přírodnině Třebíčska a srovnat ji s dalšími příbuznými skly u nás i v cizině. Za četné cenné rady, připomínky, návrhy a doplňky, jejichž zásluhou dostala tato knížka konečnou podobu, srdečně děkujeme doc. dr. Vladimíru Bouškovi, DrSc., a prof. dr. Rudolfu Rostovi. Jim, stejně jako dalším odborníkům, patří i dík za ochotné zapůjčení vlastní, u nás jinak nedostupné, ale zároveň nepostradatelné literatury.

Obsah

• Předmluva 5
• Stručná charakteristika tektitů (M. Trnka) 7
• Severoamerické tektity a mikrotektity 8
• Urengoity 9
• Vltavíny 9
• Tektity z Pobřeží Slonoviny (ivority a mikroivority) 10
• Irgizity a mikroirgizity 10
• Australsko-asijské tektity a mikrotektity 11
• Historický přehled vývoje poznání moravských vltavínů (S. Houzar, A. Přichystal, M. Trnka) 12
• Vltavín jako surovina v pravěku (A. Přichystal) 12
• Objev vltavínů na Moravě 14
• Historie výzkumu moravských vltavínů 16
• Sbírky moravských vltavínů 20
• Vlastnosti tektitů se zaměřením na moravské vltavíny (M. Trnka) 23
• Tvar, jeho vývoj a povrchová skulptura 23
• Primární tvary 23
• Ablace 26
• Tříštění, mechanické opracování a chemická koroze 29
• Fyzikální vlastnosti 36
• Hmotnost 36
• Hustota a objemová hmotnost 38
• Pnutí 38
• Pevnost, křehkost, tvrdost 39
• Barva 40
• Index lomu světla 42
• Viskozita a tavitelnost 42
• Teplotní roztažnost 43
• Povrchové napětí 44
• Vnitřní struktura 44
• Základní hmota 44
• Lechatelierit 46
• Šlíry a další sklovité uzavřeniny 47
• Bubliny 47
• Krystalické uzavřeniny 49
• Chemické složení 49
• Obsah hlavních a stopových prvků 49
• Izotopy 58
• Složení a tlak plynů v bublinách 59
• Naleziště moravských vltavínů (S. Houzar, M. Trnka) 61
• Geologie a petrografie vltavínonosných sedimentů na Moravě (S. Houzar, M. Trnka) 80
• Charakteristika dílčích území 80
• Území mezi Třebíči a Moravskými Budějovicemi 80 Kožichovice 83 Území mezi Stropešínem a Dukovany 84 Mohelno 88 Území mezi
• Hrotovicemi a Rešicemi 88 Suchohrdly — Kuchařovice 88 Ostatní naleziště v okolí Znojma a Ivančic 89
• Vznik, vývoj a stratigrafie vltavínonosných sedimentů 89
• Pádové pole moravských vltavínů 89
• Vývoj vltavínonosných sedimentů 90
• Stratigrafie vltavínonosných sedimentů 92
• Vznik vltavínů (M. Trnka) 94
• Stručný přehled názorů na vznik tektitů 94
• Pozemský vznik tektitů 94
• Vznik tektitů na Měsíci 95
• Meteoritový vznik tektitů 95
• Ostatní mimozemské hypotézy 96
• Meteoritové krátery a základní principy impaktové teorie 96
• Kráter Ries 98
• Zdrojový materiál vltavínů 102
• Modifikace chemického složení zdrojových hornin při vzniku vltavínů 103
• Let vltavínové hmoty z Riesu a pád vltavínů 104
• Literatura 105

Vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci se Západomoravským muzeem v Třebíči

AUTOŘI:

• Dr. MILAN TRNKA je český mineralog a spoluautor knihy o moravských vltavínech.
• RNDr. STANISLAV HOUZAR Ph.D. je český geolog a mineralog, autor prací z oboru (např. Moravské vltavíny (1991), Osobnosti Moravského zemského muzea (František Dvorský, 1996)