Panská skála

Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší, mezi obcemi Kamenický Šenov a Prácheň. Svůj nynější název získala překladem z původního německého označení "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového výrazu "Gehörnhaus", kdy se ve zdejším kraji slovem "Gehörn" dříve označovaly strmě čnějící skalní útvary.

Panská skála GPS: 50.769439, 14.484780

Na foto: Panská skála u Kamenického Šenova

Kamenné varhany

Panská skála představuje jednu z nejkrásnějších ukázek sloupcové odlučnosti čediče v Česku. Pravidelné pěti- až šestiboké sloupce, uspořádané vertikálně i šikmo, dosahují až 15 metrů délky a 20-40 cm v průměru. Jejich tvar a uspořádání připomínají píšťaly varhan, odtud tedy lidové názvy "Kamenné varhany" nebo "Varhany".

Na foto: Pohled z Panské skály na jezírko

Geologický vznik

Vznik Panské skály sahá do třetihor, kdy se v důsledku vulkanismu při alpinském vrásnění v této oblasti otevřely nové zlomy. Čedičové magma vystoupilo před asi 25-30 miliony lety z křídového podloží, ale nedostalo se úplně na povrch. Láva zůstala v přívodním kanálu a pod povrchem poté pomalu chladla. Pozvolné chladnutí lávového proudu umožnilo vznik typické sloupcové odlučnosti, kterou dnes na skále pozorujeme a která ji proslavila.

Na foto: Konce čedičových sloupů na Panské skále

Těžba čedičových sloupců

Již před koncem 18. století zde jeden z prácheňských sedláků začal lámat čedičové sloupy, jež se využívaly na výrobu dveřních a okenních sloupků, patníků či obrubníků. S postupující těžbou se odhalovala pozoruhodná vnitřní stavba návrší, tvořená štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté sloupce brzy vzbudily zájem i v zahraničí, zejména v Nizozemí, kde se používaly při stavbě hrází.

Intenzivní těžba však znamenala vážnou hrozbu pro existenci Panské skály. Naštěstí se o její záchranu zasloužila řada osobností, v čele s profesorem Josefem Emanuelem Hibschem, který svůj život zasvětil geologickému studiu Českého středohoří.

Nejstarší přírodní geologická památka v Česku

Díky úsilí těchto nadšenců se podařilo Panskou skálu uchránit před zničením. V roce 1895 se stala nejstarší geologickou rezervací v Česku a dnes je chráněna jako národní přírodní památka.

Na foto: Scenérii Panské skály dotváří malé jezírko, vzniklé v jámě po vytěžení horniny a naplněné srážkovou vodou

Čedičová odlučnost v bývalém lomu Klučky

Asi 2,5 km od známé a hojně navštěvované Panské skály se na severním svahu kopce Klučky nachází opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou také tvořeny pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Jedná se patrně o erozní relikt stejného lávového proudu ke kterému patří i Panská skála.

Bývalý lom Klučky GPS: 50.781082, 14.508957

Na foto: Pohled na lomovou stěnu bývalého lomu Klučky s typickou čedičovou odlučností

Když vystoupáte na travnatou terasu horního patra lomu nebo na vrcholek lomové stěny, můžete se těšit na nádherné výhledy na zalesněné kopce mezi Studencem a Jedlovou.

Na foto: Boční strana bývalého lomu Klučky

Naše nabídka nerostů.