Systematická mineralogie

Zařazením, popisem a studiem jednotlivých minerálů se zabývá systematická mineralogie. První mineralogický systém založený na fyzikálních vlastnostech nerostů vytvořil v roce 1735 švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury - Carl Linné. 

V roce 1750 vznikl další mineralogický systém, který minerály řadil podle chemických vlastností. Autorem byl Axel Fredrik Cronstedt (švédský mineralog a chemik, jeden ze zakladatelů mineralogie a také objevitel niklu). V roce 1854 přišel americký geolog James Dwight Dana s chemickým systémem klasifikace minerálů (zařazení 78 tříd).

Naše nabídka minerálů - nerostů.

Na foto: Velký vzorek soli z dolu Wieliczka v Polsku, velikost cca 35 cm

V roce 1941 německý mineralog Karl Hugo Strunz zveřejnil dodnes jediný úplný princip třídění minerálů, a to na základě krystalové struktury a chemického složení (tzv. systém krystalochemický). 

Strunzův mineralogický systém dělí nerosty do 10 tříd podle příbuznosti aniontů nebo aniontových skupin. Minerály se stejnou aniontovou skupinou mají podobné vlastnosti a vyskytují se ve stejných nebo podobných paragenezích.

Třídy se dělí na oddělení podle poměru hlavních prvků, přítomnosti cizích aniontů nebo podle krystalové struktury. Oddělení mohou být rozdělena na minerální řady nebo skupiny minerálů podle podobného složení.

Nejnižším stupněm dělení je minerální druh.

Na foto: Detail na řezu chryzokolu z Demokratické republiky Kongo

Strunzův systém klasifikace minerálů

1. Prvky
2. Sulfidy
3. Halidy
4. Oxidy a hydroxidy
5. Karbonáty a nitráty
6. Boráty
7. Sulfáty
8. Fosfáty
9. Silikáty
10. Organoidy

Pozn.: Zcela mimo Strunzův systém stojí tektity - podrobný přehled Strunzova i Danova mineralogického systému naleznete na Wikipedii zde.

Na foto: Řez anyolitem - rubínem v zoisitu z Tanzanie

Naše nabídka minerálů - nerostů.