Tygří oko a jeho variety

Tygří oko je speciální forma křemene, známá svým fascinujícím a neustále se měnící světelným efektem a zlato-žluto-hnědým odstínem. Efekt je způsoben paralelním prorůstáním krystalů křemene s amfibolovými vlákny.

Tygří oko má několik dalších barevných variet: sokolí oko (šedavě modré), býčí oko (červené) nebo kočičí oko (šedozelené).

Vznik tygřího oka

Myšlenka, že tygří oko je pseudomorf – minerál, ve kterém krystaly jednoho materiálu přebírají podobu druhého a který nahrazuje atom po atomu – vládla více než 125 let.

Heaney a Fisher (2003) ale uvádějí: "Tygří oko je atraktivní a oblíbený drahokam, který je běžně dostupný v obchodech pro sběratele hornin a minerálů. Již více než století jej učebnice a muzejní expozice označují za příklad pseudomorfismu – tedy nahrazení jednoho minerálu jiným při zachování tvaru původního minerálu. Naše studie však ukázala, že textury, které zodpovídají za třpyt tygřího oka, nereprezentují pseudomorfní substituci křemene po původním krokidolitovém azbestu. Naopak tvrdíme, že tygří oko je klasickým příkladem synchronního růstu minerálů prostřednictvím procesu vyplňování trhlin a utěsňování žil. V takovém procesu chalcedon a krokidolit současně kondenzují z horkých tekutin bohatých na minerály, které proudí malou trhlinou ve skále a rostou, aby ji vyplnili. "

"Tygří oka" se tedy tvoří prokřemeněním původního minerálu riebeckitu, který je modrý nebo šedomodrý a patří do skupiny amfibolů. Azbestová vlákna riebeckitu, jsou v hydrotermálním prostředí obklopena poloprůhledným chalcedonem s obsahem hydroxidů železa. Tygří oko obsahující (nezoxidované) železo Fe2+, je šedavěmodré a nazývá se "sokolí oko", následnou oxidací na Fe3+ (přeměnou na limonit) vzniká zlatožluté "tygří oko". Kameny, kde se střídají obě barvy se nazývá tygří oko "multicolor".

Sokolí oko - modré

Jedná se o drahý kámen, modrou odrůdo tygřího oka. Tento kámen je charakteristický svým modrošedým až modrozeleným zbarvením s hedvábným leskem a optickým efektem zvaným chatoyance, který připomíná kočičí oko. Sokolí oko je prvotní "tygří oko", ve kterém obsažená krokidolitová vlákna (obsahující Fe2+) nebyla změněna na limonit (Fe3+).

Tygří oko - zlatožluté

U tygřího oka proběhla proměna dvoumocného železa na trojmocné za vzniku limonitu a změny barvy z šedavě modré na zlato žlutou. Zlatožluté tygří oko je nejrozšířenější. N atygřím oku se též vytváří optický jev zvaný chatoyance nebo-li „kočičí oko“. Tento efekt vzniká díky vláknité struktuře uvnitř kamene, která odráží světlo a vytváří tak pruhy, které se mění podle úhlu pohledu.

Tygří oko multicolor

Kameny označované jako "multicolor" obsahují v jednom kusu kamene modré sokolí oko i zlatožluté tygří oko. Multicolor též vytváří optický jev zvaný chatoyance

Býčí oko - červené

Červená odrůda se nazývá býčí oko. Zbarvení vzniká až druhotně a to při zahřátí na 500 - 700 °C. V přírodě se takto mohou zabarvit některé žíly při těžbě prováděné s pomocí ohně. Drtivá většina býčího oka na trhu vzniká následným cíleným vypálením.

Kočičí oko - šedozelené

Kočičí oko je varieta přírodního jemného šedozeleného nádechu. Zelená barva se následně u kamenů často zvýrazňuje i uměle.

Tygří železo

Jako tygří železo označujeme metamorfovanou směs skládající se z jaspisu a hematitu a tygřího oka. Může v něm být i magnetit. Kameny vynikají velmi podobnou strukturou a barvou jako "oka", ale nemají jejich ceněný optický efekt.

Vzestup a pád tygřího oka

Když bylo tygří oko v roce 1876 objeveno v jihoafrických horách a přivezeno do Evropy, způsobilo doslova senzaci. Jeho cena prudce vzrostla a v 80. letech 19. století se stalo nejmódnějším drahokamem, často zasazovaným do zlata spolu s diamanty a dalšími drahokamy. Tehdy nikdo netušil, jak obrovské množství tohoto minerálu se v Africe ještě nachází. Některé bohaté rodiny proto investovaly značné částky do jeho nákupu v domnění, že na něm zbohatnou.

Situace se však změnila s příchodem první světové války, která přerušila import tygřího oka do Evropy. Mezitím v Jižní Africe těžba pokračovala ve velkém měřítku. Po skončení války a obnovení obchodu vznikl ve 20. letech 20. století na trhu tak obrovský přebytek tygřího oka, že jeho hodnota dramaticky poklesla. O deset let později se tygří oko začalo používat jako polodrahokam a jeho cena nadále prudce klesala. Spekulanti, kteří do něj vložili své peníze, utrpěli výrazné ztráty.

Výskyt tygřího oka

Největší ložiska tygřího oka se nacházejí v Jižní Africe. Tento kámen se však nachází po celém světě, včetně Austrálie, Indie a USA.

 Sadu 4 variant tygřího oka můžte zakoupit zde: Tygří, sokolí, býčí oko (4ks)