Slída, muskovit, biotit a další...

Muskovit, biotit, lepidolit a fuchsit. Pod pojmem slída se ukrývá více než 30 (slídových) minerálů a jedná se tak o významnou skupinu horninotvorných minerálů. Celkové množství slíd v zemské kůře je cca 3,8 %. Nejčastěji se jedná o muskovit a biotit.

Naše nabídka několika druhů slídy.

Na foto: muskovit z Brazílie, cca 5 cm

Všechny slídy mají podobné chemické složení, které lze vyjádřit vzorcem:

X₂Y_4-6Z₈O₂₀(OH,F)₄

kde:

• X je nejčastěji draslík (K), ale může být zastoupen také sodíkem (Na), vápníkem (Ca) a zřídka baryem (Ba), rubidiem (Rb) nebo cesiem (Cs).
• Y může být hliník (Al), hořčík (Mg), železo (Fe) nebo zřídka mangan (Mn), chrom (Cr), titan (Ti), lithium (Li), a další prvky.
• Z je převážně křemík (Si) nebo hliník (Al), ale může být i trojmocné železo (Fe3+) nebo titan (Ti).

Slídy se dělí na dioktahedrické (Y = 4) a trioktaedrické (Y = 6). Pokud je na pozici X ion draslíku (K) nebo sodíku (Na), označuje se jako pravá slída, pokud je na pozici X vápník (Ca), označuje se jako křehká slída.

Nejznámější pravou slídou je muskovit (světlá slída, kočičí stříbro).

Muskovit

Muskovit je stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa. Muskovit tvoří tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahující i značných rozměrů. Tyto lupeny jsou ohebné a pružné, dříve byly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je totiž nevodivá, nehořlavá a velice špatně se taví.

Na foto: muskovit z Brazílie, cca 6 cm

Biotit

Biotit má vynikající štěpnost podle plochy (001). Biotit je jedním ze základních horninotvorných minerálů, který se velmi běžně vyskytuje ve většině hornin. Temně hnědá až černá barva biotitu je způsobena vysokým obsahem železa a hořčíku.

Lepidolit

Lepidolit se řadí mezi světlé slídy. Vyskytuje se v pegmatitových žilách s vysokým obsahem lithia. Poprvé byl objeven a popsán v roce 1792 na české lokalitě Hradisko u Rožné na Vysočině. Barva lepidolitu se pohybuje od růžové, fialové až po šedavou.

Z hlediska krystalové struktury patří lepidolit mezi monoklinické minerály a má typickou štěpnost, která odpovídá slídám a snadno se tedy štípe do tenkých plátků. Tento jev se projevuje i v jeho názvu, který pochází z řeckého "lepidos", což znamená "šupina".

Na foto: lepidolit z Brazílie - Minas Gerais, cca 4 cm

Lepidolit se těží v různých částech světa, přičemž nejvýznamnější ložiska se nacházejí v Brazílii, USA, Madagaskaru a Rusku. Využívá se nejen ve šperkařství, kde se z něj vyrábějí korálky, přívěsky a dekorativní předměty, ale také v průmyslu. Lithium získávané z lepidolitu je klíčovou surovinou pro výrobu baterií, skla a keramiky.

Fuchsit

Fuchsit je zelená odrůda muskovitu bohatá na chrom. Právě přítomnost chromu mu dodává charakteristickou zelenou barvu, která se pohybuje od světle zelené až po syté smaragdové odstíny. Tento zelený kámen se vyskytuje především v metamorfovaných horninách a je známý svou hedvábnou strukturou a perleťovým leskem.

Na foto: fuchsit z Brazílie, cca 4 - 5 cm

Název minerálu pochází od německého mineraloga Johanna Nepomuka von Fuchse, který jej popsal v 19. století. Nejvýznamnější naleziště fuchsitu se nacházejí v Brazílii, Indii, Rusku a USA, ale lze ho nalézt i v dalších částech světa. Tento minerál se často objevuje i ve spojení s křemenem (avanturín) nebo rubínem (rubín ve fuchsitu), přičemž kombinace těchto kamenů vytváří esteticky působivé vzory.

Rubín ve fuchsitu

Je-li kolem rubínů modrý okraj (kyanit) jako na fotografii, můžete si být jisti, že se jedná o rubín ve fuchsitu, a ne rubín v zoisitu, jak je často uváděno.

Na foto: rubín ve fuchsitu.

Podívejte se naši nabídku slíd na prodej.